ČESKOSLOVENSKÝ ARMÁDNÍ FILM
| Výběr filmů ČAF |

Československý armádní film vznikl v roce 1951. V československé armádě zahájil objemem i uměleckou kvalitou dosud nevídanou výrobu výcvikových, dokumentárních, ale i hraných filmů. Rozhodující podíl na této tvorbě měla především nová generace filmařů, která v té době do ČSAF přišla. Jsou to dnes známá jména František Vláčil, Ivo Toman, Ivan frič, Zdeněk Brynych, Pavel Háša, Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa, Vladimír Sís, Jiří Ployhar, Václav Hapl a celá řada dalších. Pro první polovinu 50. let je v tvůrčím ztvárnění námětů typická monumentalita v pojetí i v použitých prostředcích.

V šedesátých letech přichází do filmové tvorby nové tvůrčí postupy, což se projevuje i v ČSAF. Postupně se ustaluje výrobní kapacita i tematický profil a jeho zaměření. Roční výroba filmů se pohybuje mezi 100-160 tituly, z nichž je přibližně 40% dokumentárních a propagandistických, určených pro Hlavní politickou správu, zhruba stejné množství tvoří instrukční a metodické filmy pro Správu bojové přípravy MNO a ostatní jsou mimoresortní zakázky pro ČST, Svazarm, Červený kříž a další zadavatele. Tehdejší politické uvolnění a výrazný celosvětový kulturní a umělecký posun s sebou přináší velké možnosti ve výběru námětů i ve formě zpracování, což se samozřejmě odráží i v tvorbě ČSAF. Vedle starších zkušených tvůrců tu v té době působí i experimentující mladší generace filmařů (Vladimír Drha, Ivan Balaďa, Juraj Šajmovič, Milan Růžička a další).

Během obsazení Československa armádami pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 štáby ČSAF zaznamenávají tyto dramatické události na filmový pás. Vzniká řada později politicky nevhodných, tzv. trezorových filmů.

Normalizace dramaticky postihuje i zaměstnance ČSAF, řada z nich je přinucena odejít. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let zde sice filmová tvorba nedosahuje umělecké úrovně předchozích let, ale počet vyrobených filmů narůstá. I v tomto období je možné z produkce ČSAF vidět kvalitní dokumentární filmy, především však vzniká velké množství instrukčních, metodických a informačních filmů s tematikou vojenské techniky a výcviku ČSLA a dalších států Varšavské smlouvy. Filmově jsou také dokumentována všechna velká vojenská cvičení, přehlídky, vystoupení vojáků na spartakiádách, jakož i většina významnějších událostí, které se v té době v armádě staly.

V listopadu 1989 je ČSLA pasivním pozorovatelem společenského dění a ani armádní filmaři tyto události nenatáčí. Až v roce 1990 vzniká v ČSAF několik střihových dokumentárních filmů z dříve natočených materiálů, které nemohly být z politických důvodů do té doby použity. Například filmy s tematikou západního odboje za 2. světové války, nebo událostí roku 1968.

Po rozdělení republiky se mění název na Český armádní film. Z původního počtu téměř 160 zaměstnanců odchází část do civilního sektoru dobrovolně a další zakrátko dostávají výpověď, v roce 1997 má ČAF 12 zaměstnanců. Navíc je rozhodnuto o jeho privatizaci. Výroba se postupně redukuje na minimum a privatizací v roce 1999 končí existence Českého armádního filmu.

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND