|
TANKOVÉ VOJSKO
Při hodnocení naší tankové techniky musím vyjádřit názor, že kvalita tanků amerických ozbrojených sil na evropském válčišti (typ ABRAMS) i tanků německého bundeswehru (Leopard 2) v osmdesátých letech, poprvé od konce 2. světové války, předstihla úroveň našich. To ještě neznamená, že Sověti neměli tanky stejných kvalit jako oni. Předností abramsů i leopardů byla podstatně vyšší účinnost střelby za pohybu. Byly schopné ničit přímou střelbou cíle do vzdálenosti 3 až 3,5 km s pravděpodobností zásahu první ranou téměř 90%. Naproti tomu my s tanky T-54M, T55M, se systémem řízení palby Kladivo, jsme účinnou dálku střelby za pohybu měli do 2 km a pravděpodobnost zásahu první ranou se pohybovala mezi 60-70%. Podobné menší kvality jsme dosahovali při střelbě v nočních podmínkách. Naše aktivní zdroje přístrojů nočního vidění prokazatelně demaskovaly naše tanky rozmístěné v terénu a činily z nich lehčeji dostupné cíle pro ničení. Přístroje v prostředcích protivníka takovými nedostatky netrpěly (noktovize) a možnost střelby v noci s nimi dosahovala až o 1000 m dále. Podobně lze charakterizovat i přístroje řidičů pro jízdu v noci. Naše nejmodernější tanky T-72 neměly vůbec systém řízení palby, což značně snižovalo účinnost střelby. Připraven byl náš systém Palcát, ale nebyl zrealizován. Vojska NATO měla dobře promyšlenou koncepci k oslabení našich tankových uskupení. K armádním sborům organicky začlenila vrtulníkové brigády o počtu 60 až 100 velmi kvalitních vrtulníků vyzbrojených protitankovými řízenými střelami.V osmdesátých letech zahájila také zkoušky nového systému ASSOLT BREAKER. Letoun létající v bezpečné vzdálenosti od předního okraje bojujících vojsk (až 100km) po zjištění tankových jednotek přidělil cíle k ničení svým prostředkům (dě-lostřelectvu, letectvu) a jejich střelbu zabezpečil naváděním po infračervených paprscích. Pravděpodobnost zničení se zvýšila až 1500x. Mnohé přednosti protivníka se musely eliminovat usilovným výcvikem, ale ani to nemohlo vést k jejich radikálnímu snížení. Přesto lze konstatovat, že volba správného způsobu boje, vhodná součinnost s motostřeleckými jednotkami, dělostřelectvem, letectvem a ženijními vojsky i za těchto podmínek mohla vést k úspěšnému splnění úkolů tankovým vojskem. | Zpět na předhled druhů vojsk | Z knihy Generál studené války |
|
Tankové vojsko bylo vcelku dobře stabilizováno přezbrojováním na začátku šedesátých let tanky T-54, později T-55, a jejich postupnou modernizací v dalších letech. Jeho manévrovací i jízdní vlastnosti na silnici i v terénu byly v té době postačující. Zvýšení přesnosti palby za jízdy bylo dosaženo stabilizací kanónu a posléze i systémem řízení palby KLADIVO naší konstrukce. V osmdesátých letech již bylo zahájeno přezbrojování modernějšími tanky T-72, které i nyní zůstávají stále i v Armádě ČR po další nezbytné modernizaci, i když takřka ve směšném počtu. Všechny typy těchto tanků byly schopné po velmi krátké přípravě překonávat vodní překážky jízdou pod vodou do hloubky 5 m.
