VÝSTROJNÍ SLUŽBA - 80 léta
| Zpět na předhled druhů vojsk |

     V porovnání s jinými službami týlu ( PHM a proviantní ) disponovala podstatně méně technickými prostředky a počty vojáků této odbornosti, přesto tvořila důležitou součást materiálního zabezpečení. Vznikla jako samostatný druh služby v roce 1958 rozdělením Intendanční služby na Proviantní a Výstrojní službu ( dále jen „VS“ ), bylo jí přiděleno číslo materiálové třídy“12“ a zřízeno Výzkumné a zkušební středisko 120.

Ilustrační foto z výcviku stavby stanů

Hlavní úkol VS  :
Stejně jako u ostatních druhů služeb včasné a plynulé zásobování vojsk podle stanovených norem. Předmětem je poskytování stanoveného množství výstrojního materiálu ( dále jen „VM“ ).

Materiálová kompetence VS :
V ČSLA  se  za  materiálovou  kompetenci  považovalo  to,  co  uspokojovalo  potřeby  ČSLA a zajišťovalo BOPO. Je to souhrn povinností a práv, které vyplývají z plánování a zajišťování,  zásobování a hospodaření s materiálem. Pro naplnění svých kompetencí neměla veškerou potřebnou techniku,  tato byla  zařazena i do jiných materiálových tříd  a  při  jejím využití  se  muselo   žádat o součinnost, viz dále.

Orgány výstrojní služby a personální obsazení
Vrchní „naftalín“ NVS na Hlavním týlu MNO byl plk. ( od 1. května 1983 generálmajor ) Ing. František Roubal Csc.
Prvotní přípravu vojáků z povolání zabezpečovala :
- důstojníci :  VVŠ TTZ Žilina,  která  byla  roku 1983 zrušena  a byla zřízena  4. fakulta týlového a technického zabezpečení v rámci VVŠ PV Vyškov na Moravě.
- praporčíci : VSOŠ Žilina

*stupeň útvar s vlastním číslem VÚ
---praporního typu ( např. ženijní, chemický, spojovací ... )  : NVS a skladník – správce skladu
---pluk : NVS a účtovatelka ( pouze mírově, ve válečných tabulkách nebyla ), u msp navíc pomocník NVS,  správce skladu  a  2 – 4 skladníci.   U některých útvarů  byla  i  útvarová prádelna s dílnou oprav prádla s občanskými pracovnicemi ( pouze mírově ). V druhé polovině 80. let byly zřizovány Evidenčně účetní skupiny ( EÚS ), do kterých byly přesunuty účtovatelky od jednotlivých odborných náčelníků.
*stupeň svazek : NVS a důstojník NVS, účtovatel(ka), správce divizního skladu a skladníci u prmz
*vyšší stupně :  NVS a jeho skupina,  správce skladu a skladníci,  výstrojní sklad, dílny a prádelny u brigád materiálního zabezpečení.
*1. okruhový výstrojní sklad Josefov – Jaroměř s pobočkami v Brně a Starém městě pod Sněžníkem                     
*výstrojní opravny : Josefov – Jaroměř ( 1985 – 1992 ), Nitra ( 1958 – 1992 )
---Na každém stupni  existovaly  odděleně mírové a válečné  ( NZ,  pohyblivé ) zásoby,   popřípadě i sklady.
Pohyblivé zásoby letní/ zimní: Pohyblivé zásoby byly určeny hlavně k použití v místech speciální očisty osob, a to v tomto množství :
*stupeň pluk : msp  300 souprav,  tp a dp  150 souprav. Tyto se členily na samostatně použitelné části 25 soupravách. Počet byl stanoven tak, aby pluk byl schopen zabezpečit očistu ( v návaznosti na kapacitu rcho ) přibližně jednoho praporu. U msp to byl mspr, tj. přibližně 12 jednotek v síle čety ( 9 ms + 3 praporní ). U tp a dp byla z důvodu nižších tabulkových počtů vojáků pouze 150 souprav, když uděláme přepočet, vyjde nám opět kapacita 12 čet. Přitom pluk zůstával, jak bylo taktiky spočítáno, i poté dostatečně bojeschopný. Kdyby byl zasažen větší počet jednotek, bylo předpokládáno, že už není bojeschopný a plukovní prostředky by doplňovala divize prostředky prcho a PZ výstroje z divizních skladů.
*stupeň samostatný prapor : Byly stanovovány individuálně podle tabulkových počtů a již uvedeného principu, přičemž se vycházelo ze skutečnosti, že nebudou soustředěny na jednom prostoru, tím by nedocházelo k zasažení větší části praporu, také s přihlédnutím k možnosti technického a personálního zabezpečení MSO vlastními silami, případně možnosti využití prostředků prcho zřízením jednoho MSO pro jednotky více praporů.  Pokud byly PZ stanoveny,  tak
vždy v množství násobků 25ti.

*stupeň divize : msd 14 x 150 souprav,  td 7 x 150.  Počet byl stanoven podle stejného systému jako u pluků.

     Jsem si vědom,  že  oblast  výstrojního zabezpečení  není  tolik akční,  proto se soustředím pouze na dále uvedené skupiny č. 3, 4 a 5.

rozdělení VM : Materiálová třída 12 se rozděluje na 10 skupin :
1. základní stejnokrojové součástky
2.naturální ( pro vojáky z povolání ) a tělovýchovné odívání, stejnokrojové doplňky 
3. osobní prádlo, lůžkoviny, speciální oděvy a zdravotnický hospodářský materiál
4. stany
5. opravárenské stroje a zařízení
6. obuv pro vojáky základní služby a strůj ( nosné řemení, opasek, tlumok, mošna, přilba a další )
7. kancelářské stroje a potřeby
8. tělovýchovné náčiní a sportovní potřeby 
9. vozatajský materiál a výstroj pro psy
10. obaly

Zavádění nových výstrojních součástek
1. Vědecko technická rada Hlavního týlu / NVS, VTR FMNO / HŠ, kolegium ministra národní obrany, politické byro ÚV KSČ
1. a : vyhodnocení vlivu vědecko technické revoluce na vojenství
1. b : vědecko ekonomické rozbory ( VTER )
---vojensko technická část
---technicko ekonomická část
2. Specializovaný orgán vývoje a výzkumu : VZS 120, Skupina technického rozvoje ( Sk TR ) provádí formou VTER v oborech :
---polní, mírová a speciální výstroj
---technická zařízení a prostředky pro opravy, ošetřování, praní a chemické čištění výstroje
---stany
3. Provádění zkoušek : provádí a zodpovídá VZS 120

      V 80. letech se využití výpočetní techniky dotklo i VS, a to zavedením projektů elektronické evidence vybraných součástek výstroje níže uvedených skupin a druhů pohybu ( tromístný kód, např pro zaslání do opraven kód „309“ ). Oba projekty byly postaveny na stejném principu : Při vyplnění Přeúčtovacího dokladu ( PD ) byl vystaven jeden navíc pro VÚ Bystřice pod Hostýnem, který údaje převáděl do elektronické formy a jednou měsíčně zasílal zpět počítačové sestavy, které se následně účtovatelkou u útvaru porovnávaly s ručně vedenou evidencí. Největší nedostatek spočíval v rozdílnému časovému stavu sestavy a ruční evidence. Musel se brát v úvahu okamžik zaslání posledního PD ke zpracování, dále i tzv. materiál na cestě ( zaúčtování se provádělo až po potvrzení o převzetí zasílaného materiálu příjemcem na určeném výtisku PD ) a  tudíž toto pečlivě sledovat a zaznamenávat do ruční evidence zavedením složek s PD „materiál na cestě“ a PD zaslaných  ke strojnímu zpracování,  a to podle jednotlivých období.   K zásadnímu zlepšení došlo až zavedením výpočetní techniky na stupni útvaru v rámci zřízené EÚS.
*pro skupinu 2. součástky naturálního odívání ( tj. vydávané VZP oproti výstrojním bodům ) PP ( počítačový projekt ) 6 65 70.

*pro skupiny 1., 3., 4. a 6. PP 6 65 12.

3. osobní prádlo :
Výstrojní norma pro VZS : je uvedena v předpisu INT 2 – 1 norma II
---4 košile vz. 21, 5 párů ponožek kotníčkových, 2 tílka, 4 trenýrky ( nebo i spodky letní ), 2 pyžamo ( v NZ byly ještě i noční košile  ), 3 ručníky, 5 kapesníků, 2 utěrky, 2 vázanky, 1 tepláky, 1 souprava pohotovostní balíček prádla : košile, trenýrky, tílko, kapesník, letní ponožky, zimní ponožky, ručník, utěrka. Pohotovostní balíčky byly zaváděny z toho důvodu, aby voják při BOPO měl všechno náhradní prádlo pohromadě. Bylo však zjištěno, že vojáci je používali i pro běžnou potřebu, proto byly tyto balíčky uloženy ve skladu roty a vydávaly se až při BOPO.
---dále zimní doplňky k prádlu : 2 nátělníky, 2 spodky zimní, 4 páry ponožky zimní ( později 3 páry a nově zavedená součástka  2  páry  podkolenky zimní ).  Ve skladech  NZ  byly  ještě i onuce letní a onuce zimní.

4. Stany :
*Hospodářský 53 ( H – 53 ):
---víceúčelové použití jako skladiště a dílna, v HV pro kuchyň PK – 26 H ( PK-60 již měla vlastní speciální přístřešek ) a jídelna, v případě nedostatku ostatních stanů i pro ubytování 16 – 20 vojáků. Výhodou jsou odnímatelné jednotlivé boční díly.
*Velitelský 53 ( V – 53 ):
---ubytování velitelů, jako kancelář
---ubytování osob, zdravotnické účely, velitelské stanoviště, instalace sprch, MSO, sklad. Výhodou jsou vchody na obou koncích pro použití jako u S - 65.
*Zdravotnický ZS – 1 : 10 raněných na nosítkách, 18 na podlaze
*Zdravotnický ZS – 2 : 20 – 80 raněných podle způsobu uložení
---přednostně pro raněné, také k instalaci sprch, štábní účely na vyšších stupních

Nejnovější byl stan S ( jako stavebnicový ) 65, tudíž o něm doplním další podrobnosti.
---Balení stanu : obal č. 1 pro ČP, obal č. 2 pro ND, obal č. 3 pro ČZ. Podlahy, okna, vložky dýmového otvoru, kotvící provazce, oteplovací a hygienické vložky byly baleny s příslušnými díly potahu. Ostatní, jako např. podpěry a kotevní kolíky byly sice baleny zvlášť, ale také v soupravách v počtech podle určení a obsahu jednotlivých obalů.  Díly ČP a ČZ se od sebe lišily způsobem ukončení spojovací části : Konec tvaru „I“ se šněroval mezi rozevřené ukončení tvaru „Y“ druhého dílu. Říkali jsme tomu stejně jako elektikáři „samec“ a „samice“. To byl mnohdy problém, když se pomíchaly tyto díly v obalech 1, 3. Potom musela nastoupit improvizace a muselo se modlit, aby nepršelo.
Ilustrační foto z výcviku stavby stanů, jedná se zrovna o S – 65 s jedním nástavným dílem 6 x 9 m
( já jsem ten s brýlemi )

5. opravárenské stroje a zařízení
jednotka : Souprava malých oprav výstroje ( SMOV ) pro mír i pole, jednotky do 50 vojáků jedna, nad 50 dvě. Určena pro rychlé opravy lepením nebo šitím. Složení brašna z hnědé koženky,  lepidlo LBK nebo 2 tuby po 80 gr lepidla L – 20, plechovka na benzín technický 250 ml, lahvička  PE 100 ml, jehly krejčovské, knoflíky, nitě,  šněrovadla na boty 60,  tkanice bavlněná,  záplaty na oděv 60  5 x 5 cm a 8 x 8 cm.
útvar :
*Mírově : výstrojní dílna útvaru
-krejčovská u skladu, případně u útvarové prádelny
-obuvnická dílna : byla sice v tabulkách, ale neznám útvar, kde by prakticky byla zřízena.
*Válečně :
-přenosná souprava krejčovská vz. 53 s krejčovským strojem vz. 53
-přenosná souprava obuvnická vz. 53 s obuvnickým strojem vz. 53
vyšší stupně
*mírově : výstrojní opravny
*válečně :
-přívěsné výstrojní dílny na přívěsech A3S, různé počty podle jednotlivých stupňů
na stupni front : 6 krejčovských, 2 obuvnické, sklad materiálu, 2 EC 30 kW
-pojízdná prádelna na 2 přívěsech A5, postupně nahrazována PMP 79
-pojízdná mechanizovaná prádelna  PMP – 79

PMP 79 : obsluha – jedna směna 1 + 6, četa speciální očisty výstroje 1 + 1 + 14.

Je prakticky jediný moderní prostředek používaný k praní – 80 kg/ hod., chemickému čištění, impregnaci a speciální očistě výstroje – 120 kg/ hod. ( dezaktivace, odmoření a dezinfekce ). Kapacita činí u kompletní výstroje jednoho kalkulačního praporu o 350 vojácích za 15 hodin. Spotřeba činí 55  l nafty a 3000 l vody za hodinu. Celá PMP je nainstalována do dvou kontejnerů ISO 1C na podvozcích Tatra 813 ( prací a sušící vůz ), přívěsu PV 24 – 18 nebo PV 16 – 12 se třetím kontejnerem ( sklad materiálu ) a EC 60 nebo 75 kW. Prádelna je uzpůsobena i k připojení na síť 3 x 380 V 50 Hz. Zásobování vodou je uzpůsobeno pro zásobování čerpadly nebo pro připojení na vodovodní síť. Nástavby jsou projektovány i pro práci bez podvozků.Stanovená doba k rozvinutí i ke svinutí činí 60 minut.
---Srdcem pracího vozu je pračka PAC 91D na 120 kg suchého prádla. Pračka je bubnová prokládací  ( 3 komory )  automatická s odstřeďováním  o náplni 3 x 40 kg  suchého prádla s oddělenou čistou a nečistou částí. Ovládání pračky je umožněno několika přednastavenými programy, které jsou uloženy na perforovaných štítcích. V případě poruchy je možno přejít na ruční ovládání. Voda je ohřívána v parním průtočném kotli PG 160 o maximálním výkonu 190 kW, který má naftové vytápění  a je určen  k výrobě nasycené páry,   jeho příslušenstvím jsou nádrže na vodu o obsahu 0,2 m3 a na palivo o obsahu 0,15 m3. Dále obsahuje kompresor JSK 50, čerpadlo 65-NHR -125-YC a tři tepelně izolované zásobní nádrže :  na studenou vodu o objemu 1,83 m3, na teplou vodu o objemu 0,85 m3 a recyklová o objemu 0,81 m3.
---V sušícím vozu jsou instalovány dva na sobě nezávislé sušiče.Sušič se sestává z teplovzdušné jednotky  KE 160, ventilátoru, sušícího bubnu a palivové nádrže o objemu 0,52 m3, který zajišťuje činnost  hořáku  na 20 hodin  provozu.  Teplý vzduch  je dodáván  teplovzdušnou  jednotkou,  jenž je poháněna naftovým motorem.
---Ve skladu materiálu jsou umístěny pohonné hmoty agregátů, chemické prostředky a další pomůcky potřebné pro provoz prádelny. Je rozdělen na tři části : zadní obsahuje chemikálie, prací prostředky na 100 hodin provozu, ochranné pomůcky a zásobu PHM na 100 hodin provozu, střední obsahuje stan S – 65 a maskovací sítě, v přední vyhřívané části kontejneru je umístěn sprchový kout pro očistu obsluhy a dílna s nářadím a náhradními díly pro běžné opravy.

     V rámci plnění svého úkolu spolupracovala výstrojní služba zejména s Náčelníkem chemické služby ( místa speciální očisty ), Náčelníkem zdravotnické služby ( koupání ), Náčelníkem ženijní služby ( zabezpečení vodou ) a Vojenskou správou budov. Využívala i jejich prostředky, nejčastější jsou uvedeny níže.
---polní umývárny, polní lůžka a nábytek ( stoly a židle ), polní kamínka
---malá koupací souprava vz. 61
---převozný dezinfekční přístroj PDP 1 a  PDP  2

*obměna prádla a lůžkovin v míru : 1 x týdně prostřednictvím výkonných praporčíků jednotek
Pokyny pro činnost výstrojních dílen a prádelen útvarů byly řešeny v INT 2 – 1 vložka 5.
Nejprve se prováděla výměna „kus za kus“, ale toto bylo nahrazeno systémem značkování prádla, uvedeno v INT 2 – 1 vložka 3. Odůvodnění bylo, aby voják měl zajištěno po celou dobu služby svoje prádlo. U malých útvarů to šlo zajistit, u větších, například  u msp na plných počtech bez vlastní prádelny, tak to nebylo prakticky možné. Hlavní podmínkou jeho fungování byla totiž nutnost zabezpečit, aby nedošlo k záměně prádla mezi různými jednotkami. 
Značkovalo  se pryžovými razítky o výšce písma 1 cm, tloušťka písmen  1 – 1,5 mm na tkaloun o rozměrech 3,5 x 1,5 cm. Například u trenýrek, pyžamových a teplákových kalhot byla značka umisťována na vnitřní straně levé části pasu vedle sedového švu.

*obměna prádla v poli : INT 1 – 1 : výstrojní zásobování ve vojskovém týlu
---základní výstroj, tj. prádlo, které měl voják na sobě :  košile 21, trenýrky nebo spodky letní, tílko, ponožky nebo onuce, kapesník, v zimním období nátělník a spodky zimní.
---odlehčená ústroj : v mošně ( malá polní ) : utěrka a ručník
---vezená výstroj : byla uložena v tlumoku ( velké polní ). Obsahovala pohotovostní balíček prádla.
Nepočítalo se, že by obměna prádla nebo koupání bylo organizováno v průběhu bojové činnosti, doba nasazení jednotek a útvarů v dotyku s protivníkem  nepřekračovala normu na týdenní výměnu prádla a koupání. A jak nám řekl učitel, v dnešní době se nám o dodržení normy pro hygienu postará nepřítel, stačí jedna atomovka nebo chemickej sajrajt a ti co to přežijí, proženeme místem speciální očisty osob a máme zase na další týden vystaráno. Jinak již v průběhu bojové činnosti NVS zpracovával plán obměny prádla a koupání, který se denně upravoval podle situace. Jinak v tom nejméně pravděpodobném případě při dlouhodobější statické obraně se toto provádělo při střídání  jednotek.   Na  praporních  cvičeních  a  při  vyvedení  pluku   jsem  organizoval   koupání a obměnu prádla také v rámci nácviku činnosti MSO osob. Ale muselo se to zapracovat již do plánu cvičení, aby byly vyvezeny potřebné prostředky.

| Zpět na předhled druhů vojsk |

Ing. Lubomír Průcha
zveřejněno s laskavým souhlasem

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND