SPOLUPRÁCE S CIVILNÍM SEKTOREM

Opravdová služba vlasti

V Košickém vládním programu, v jeho prvé části, byla zdůrazněna nová úloha čs. armády po osvobození země. Vláda, mimo jiné, sdělila, že je třeba skoncovat s tzv. »nepolitičností« armády a že naopak je třeba, aby každý čs. voják byl uvědomělým bojovníkem za svobodu národa a uvědomělým obráncem jeho svobody v budoucnosti.

Je nutné si uvědomit, že čs. armáda nebyla svým charakterem důsledně lidová. Úsilí komunistické strany směřovalo k tomu, aby armáda mohla plně volit vůli lidu a mohla být jeho nedílnou součástí. Proto z Košického vládního programu vyplývalo, že armáda musí být důsledně lidová, spjatá s lidem a mít jeho důvěru.

Republika po květnu 1945 potřebovala pomoc na všech úsecích národního hospodářství, v dopravě, při žňových pracích, v zemědělství, v hornictví. Příslušníci čs. armády nestáli stranou. Jenom při žních v roce 1946 odpracovali 4 376 864 hodin, při těžbě uhlí v období od června 1945 do března 1947 celkem 2 292 564 hodin. V této etapě sehrála armáda významnou úlohu při obnovování klidu, pořádku a mírového života společnosti.

Po únoru 1948 nastala etapa přerůstání národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou. Organickou součástí této etapy se stalo budování Československé lidové armády.

V roce 1957 došlo k závažným opatřením na úseku upevňování vztahů armády a lidu a tím i k prohloubení lidového charakteru armády. Usnesením sekretariátu ÚV KSČ ze 7. srpna 1957 byly podrobně stanoveny cíle a úkoly armády ve vztahu k územním stranickým organizacím, v účasti vojáků ve volených územních orgánech, ve spolupráci s národními výbory, ČSM, Svazarmem, Čs. červeným křížem a rovněž zásady pro kulturní a patronátní činnost.

Tak například ve volbách do národních výborů v roce 1957 bylo zvoleno jejich členy 1356 vojáků z povolání, v roce 1960 bylo ve volbách do Národního shromáždění a národních výborů zvoleno 1607 vojáků z povolání a občanských pracovníků.

Nemalý podíl na upevňování jednoty armády a lidu byla výpomoc vojáků při plnění hospodářských úkolů, zejména pomoc JZD. V roce 1959 odpracovali příslušníci armády při výpomoci družstvům a státním statkům 87 tisíc pracovních týdnů a splnili tak vládní úkol na 333 procent v pracovní síle a na 173 procent ve vojenské technice.

Navíc bylo ještě příslušníky armády odpracováno v akci »Z« přes tři miliony pracovních hodin. V roce 1960 pomoc národnímu hospodářství činila celkem 1 740 000 pracovních dnů, to je o 600 tisíc více než v roce 1959.

Podobná fakta, i když samozřejmě v menším rozsahu, je možné uvést o příslušnících vojsk ministerstva vnitra, předně Pohraniční stráže. Existence této ozbrojené složky a její úkoly byly co nejtěsněji spjaty se životem a prací mnoha generací žijících v příhraničním území.

Spolupráce jednotek a útvarů PS s civilním obyvatelstvem byla taktéž řešena s národními výbory, orgány a organizacemi KSČ, Národní fronty, s představiteli průmyslových a zemědělských závodů, JZD, státních statků, ale i škol v pohraničních místech.

K rozvoji této spolupráce taktéž napomáhalo zapojení příslušníků PS v místních zastupitelských orgánech. V sedmdesátých letech bylo za členy národních výborů zvoleno 347 pohraničníků, dalších 287 pracovalo v komisích národních výborů, kde se aktivně podíleli na řešení úkolů a přijímaných opatření ve prospěch obyvatel žijících v pohraničních obcích a městech.

Významný podíl příslušníků PS byl na brigádnické pomoci při úpravách obcí a měst, při výstavbě kulturních domů, místních prodejen, autobusových čekáren, škol a dalších školských zařízení, místních kin, při organizování akcí »Z«.

Pohraničníci, ale stejně tak i příslušníci dalších ozbrojených sil (například civilní obrany) nechyběli při odstraňování následků kalamit zaviněných počasím, vypomáhali při lesních pracích, v zemědělství aj. Ne náhodou tato činnost přispěla k udělení čestného názvu mnoha desítkám obcí a měst v příhraničí »Vzorná pohraniční obec - město«.

Není možné také opomenout, že po skončení vojenské základní služby tisíce mladých chlapců odcházely pracovat do dolů nebo do zemědělství. V letech 1955-1958 odešlo z armády 8965 vojáků pracovat do dolů. Podobně tak odcházely stovky mladých příslušníků
vojsk ministerstva vnitra, konkrétně z Pohraniční a Vnitřní stráže. Velmi rozšířené bylo hnutí patronátů vojenských jednotek a útvarů se závody, JZD a školami.

Spolupráce příslušníků ozbrojených sil s civilním obyvatelstvem probíhala v oblasti kulturní činnosti a sportu. Tisíce mladých příslušníků pracovaly mezi dětmi a mládeží, vedly pionýrské oddíly, vojáci z povolání pracovali ve Svazarmu, přispívali v branné přípravě obyvatelstva.

Značnou zásluhu na této činnosti měly útvarové organizace Československého svazu mládeže, později Socialistického svazu mládeže. Útvarové organizace ČSM zahájily svou činnost v armádě v roce 1949, v Pohraniční stráži v roce 1951, ve Vnitřní stráži v roce 1952 a taktéž i v civilní obraně.

Těžko v současnosti lze uvést konkrétnější přehledy, jaký byl podíl příslušníků čs. ozbrojených sil na výstavbě národního hospodářství a jaký byl podíl na rozvoji spolupráce s civilním obyvatelstvem.

Byly to tisíce (přesněji miliony) pracovních hodin odpracovaných v místech dislokace vojenských útvarů či útvarů vojsk ministerstva vnitra včetně Civilní obrany. Byla to zásluha nejen samotných vojáků, praporčíků, důstojníků, občanských pracovníků, ale také útvarových organizací Komunistické strany Československa a vzpomínaných mládežnických organizací.

Tato činnost nebyla na úkor bojového výcviku, služby na státní hranici či u významných objektů ve vnitrozemí. Přispívala k upevňování spolupráce s civilním obyvatelstvem.

František KOVANDA, Václav TOMALÍK
Převzato z forum.CSLA.cz
Zdroj: www.halonoviny.cz

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND