|
ČSLA V KULTUŘE
Základními organizačními jednotkami KVČ byly „domy armády“ zřizované v městech s vojenskou posádkou. Jejich řídícím orgánem byl od roku 1953 Ústřední dům armády v Praze (ÚDA). Jeho součástí byl Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého (AUS) tvořený těmito složkami: orchestr, pěvecký soubor a taneční soubor. Dalšími institucemi činnými v armádní KVČ byly Ústřední hudba Čs. Armády, Armádní rozhlas Praha, Brno a Bratislava a Vojenský fotografický a filmový ústav v Praze (později přejmenován na Čs. Armádní film – ČAF). Od roku 1950 fungovalo nové systematické členění orgánů KVČ a ZUČ. Řídícím orgánem se stala Hlavní politická správa ČSLA (HPS). Jejím prostřednictvím došlo k navýšení vlivu stranických orgánů KSČ na KVČ a ZUČ v rámci ČSLA. Pro poradní účely byla zřízena Armádní umělecká rada. Od roku 1951 jsou zřizována armádní umělecká divadla (Praha, Martin). Pro potřeby odborných pracovníků v oblasti KVČ byl zřízen měsíčník Vojenský klub. Distribuci jeho a dalších tiskovin a knih zajišťovaly Ústřední vojenské vydavatelství a nakladatelství Naše vojsko (NV). Vojenská historický ústav se rozrostl o Armádní výtvarnou skupinu (AVS) a později o Muzeum ČSLA. Na přelomu 50. a 60. let byly některé instituce, např. časopis Vojenský klub, zrušeny. V činnosti zůstaly tyto instituce: ÚDA, Ústřední hudba ČSLA (ÚH ČSLA), AUS VN, AVS, ČAF, NV, armádní redakce rozhlasu a televize. Byla vytvořena základna pro nákup a opravy prostředků KVČ a ZUČ. Od 70. let lze instituce KVČ a ZUČ rozdělit do kategorií:
KVČ byla podporována i pomocí pravidelných soutěží jako Zlatý palcát, Cena Víta Nejedlého apod. Zdroj: publikace Chvíle pro potlesk
|
|
Mimo prostředků pro zajišťování vševojskové, odborné a politické přípravy a výcviku příslušníků armády existovaly armádní instituce zajišťující možnost kulturního vyžití kulturně výchovné činnosti (KVČ) a zájmové umělecké činnosti (ZUČ).
