OZBROJENÉ SLOŽKY ČSSR
| Lidové milice | Sbor národní bezpečnosti | Pohraniční stráž |

Návrat k jednotnému řízení ochrany státních hranic ČSSR

V září 1971 se Rada obrany ČSSR zabývala efektivností zabezpečení státních hranic ČSSR a v zájmu jejího zkvalitnění doporučila opětovné převedení Pohraniční stráže do rezortu ministerstva vnitra.

Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ z 15. prosince 1971 pak byla Pohraniční stráž převedena od 1. ledna 1972 z rezortu ministerstva národní obrany do podřízenosti Federálního ministerstva vnitra.

V návaznosti na tyto skutečnosti vydal federální ministr vnitra rozkaz č. 22 ze dne 24. května 1973 o zřízení Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (HS PS OSH), které byla uložena odpovědnost za řízení ostrahy státních hranic celé republiky. Do jejích kompetencí patřilo řízení ostrahy a ve vymezeném rozsahu obrany veškerých československých hranic, včetně hranic s tehdejšími socialistickými státy.

Do podřízenosti HS PS OSH patřily:

- Pohraniční stráž (PS) – střežení hranic s Bavorskem, Rakouskem a doprovod lodí kapitalistických států na Dunaji,
- oddělení pasové kontroly (OPK) – působila na celém území státu, od roku 1975 podřízená velitelství pohraničních brigád, kromě OPK na letišti v Praze-Ruzyni,
- pohraniční oddělení ochrany státních hranic – zajišťovaly ostrahu státních hranic se socialistickými státy,
- oddělení správy státních hranic – zabezpečovalo vytýčení průběhu státních hranic,
- sekretariát hlavního hraničního zmocněnce – projednávání pohraničních záležitostí s ústředními orgány sousedních zemí,
- od roku 1976 Správa vojsk ministerstva vnitra.

Jednotný systém ochrany státních hranic byl organizován od 1. července 1973.

V souvislosti s tím byly provedeny i následující organizační změny, které se dotýkaly jednotlivých stupňů organizační struktury Pohraniční stráže.
U velitelství brigád byly sklady a dílny organizačně začleněny k jednotlivým odborným oddělením. Stavební jednotky byly vyňaty z podřízenosti brigád a začleněny do přímé podřízenosti HS PS OSH.

V Pohraniční stráži bylo obnoveno třístupňové řízení: svazek (brigáda) – prapor – pohraniční jednotka (rota). Dnem 15. června 1973 proto byly vytvořeny nové stupně velení pohraničním rotám a to pohraniční prapory (19 a 1 poříční prapor). Velitelství pohraničního praporu zahrnovalo 6 důstojníků (velitel, ZVP, zástupce velitele, 2 starší důstojníci, propagandista), 1 praporčíka (pomocník-kynolog) a 1 poddůstojníka (instruktor SSM). Velitelství pohraničního praporu zabezpečovala velitelská četa s velitelem praporčíkem, která zahrnovala střelecké družstvo (12 osob), hospodářské družstvo (6 osob) a spojovací družstvo (10 osob) s velitelem praporčíkem.

Byly zřízeny dva typy pohraničních rot s 3 četovým systémem, a to typ roty 82 a typ roty 68. U obou typu rot byli začleněni specialisté do organizace čet a netvořili již samostatnou jednotku. Jednalo se o řidiče, spojaře, ženisty a psovody. (Od roku 1979 pak tři typy 91, 82 a 68, které vydržely až do zániku PS.)

Byly zřízeny a začleněny do sestavy brigád střelecké čety (roty) OPK, které byly podřízeny náčelníkům OPK.

K zabezpečení výcviku nováčků, k vytvoření záloh pro pohraniční operace byl u každé brigády zřízen dnem 15. června 1973 záložní a výcvikový prapor, v jehož organizaci byla 1 kádrová a 2 rámcové roty.

Na základě přechodu na novou organizaci doznaly změny v plánovaných počtech i u zabezpečovacích jednotek brigád, a to velitelská rota – 92 osob, spojovací rota – 74, ženijní rota – 78, rota týlového zabezpečení – 68, sklady a dílny – 65.

V této organizační podobě z roku 1973 zůstala Pohraniční stráž s drobnými změnami, zejména dílčích počtů jednotek, prakticky až do roku 1989.

Josef Šolc

Pramen: Vojenská kronika znojemské brigády, 1973, ABS Brno-Kanic

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND