OZBROJENÉ SLOŽKY ČSSR
| Lidové milice | Sbor národní bezpečnosti | Pohraniční stráž |

Stručný nástin vývoje organizace pohotovostního (útvaru) pluku VB ČSR
1970 - 1990

Na jaře v roce 1969 česká vláda svým usnesením č. 44/69 rozhodla o zřízení pohotovostních jednotek VB ČSR. Na základě tohoto usnesení byl na MV ČSR zpracován návrh na zřízení těchto jednotek.
Návrh vycházel z ideje vytvořit pohotovostní útvar z příslušníků VB získaných k Veřejné bezpečnosti z řad branců ještě před jejich nástupem k vojenské základní službě. Pohotovostní jednotky VB měly být v podřízenosti národních ministerstev vnitra a na území ČSR měly být vytvořeny a rozmístěny následovně s těmito počty: Praha – 1000 příslušníků, Jihomoravský kraj – 500, Severomoravský kraj – 450, Severočeský kraj – 450, Západočeský kraj – 400, Východočeský kraj – 350, Jihočeský kraj – 300.
V dalším průběhu roku 1969 byly posuzovány různé varianty návrhů na zřízení pohotovostních útvarů VB, včetně využití zkušeností z činnosti pohotovostního pluku milice v Polsku. V říjnu 1969 pak náčelník bezpečnostního odboru VB MV ČSR pplk. JUDr. Josef Poláček předložil do kolegia ministra vnitra ČSR konečný návrh zásad pro výstavbu a činnost pohotovostního útvaru VB v ČSR.
Tyto zásady se pak staly východiskem pro nařízení ministra vnitra ČSSR č. 10 za dne 10. března 1970, kterými byly vydány jednotné pokyny pro zřizování pohotovostních útvarů Veřejné bezpečnosti v obou republikách. Zásady obecně stanovily, že se zřizuje pohotovostní útvar VB pro ČSR a pohotovostní útvar pro SSR k posílení akceschopnosti Veřejné bezpečnosti a že tyto útvary budou plnit tyto základní úkoly:
1. vytvářet stálou pohotovost příslušníků a technických prostředků ke zvládnutí mimořádných událostí, demonstrací a porušování veřejného pořádku velkými skupinami osob;
2. posilovat výkon bezpečnostní služby ve velkých městech a při velkém shromáždění osob;
3. plnit funkci odborné nástupní školy VB pro příslušníky zařazené u pohotovostních útvarů.
První frekventanti měli nastoupit k pohotovostním útvarům k 1. září 1970, a dále pak k 1. březnu 1971 a k 1. září 1971 měly dosáhnout plánovaných počtů. Pohotovostní útvar VB pro ČSR 1 200 frekventantů a 400 příslušníků VB stálého stavu a Pohotovostní útvar VB pro SSR 600 frekventantů a 200 příslušníků VB stálého stavu. V každém nástupním termínu mělo být povoláno 400 frekventantů v ČSR a 200 frekventantů ve SSR. Každý rok tak pohotovostní útvary vyřazovaly 800 nových příslušníků SNB pro ČSR a 400 příslušníků pro SNB na Slovensku.
Na uvedené nařízení federálního ministra vnitra pak navazoval Rozkaz ministra vnitra ČSR č. 37 ze dne 28. května 1970 o zřízení pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti pro ČSR (PÚ VB) ke dni 1. června 1970 a o jeho podřízení hlavnímu veliteli VB ČSR. Tento rozkaz také stanovil první organizační strukturu:

Velitelství

1. Velitel PÚ VB
2. Zástupce velitele pro věci politické
3. Náčelník štábu
4. Zástupce velitele pro výuku
5. Zástupce velitele pro týl
6. Zástupce velitele pro věci technické

Štáb

1. Vnitřní oddělení
2. Operační oddělení
3. Spojovací oddělení

Výkonné jednotky
PÚ VB byl vnitřně organizován na systému rot jako základních akčních celků. Základ vnitřní organizace tvořilo 9 rot. Pro zabezpečení výuky systémem nástupní školy MV byla každá rota složená ze tří zásahových čet, kdy každá četa tvořila samostatnou učební skupinu (třídu) a třídním učitelem byl velitel čety. Každá četa zahrnovala tří zásahová družstva a disponovala třemi vrhači slzných granátů.
Posilové prostředky (obrněné transportéry) byly soustředěny vzhledem k zabezpečení kvalitního výcviku do samostatné roty (oddílu) OT, kterou tvořily čtyři čety po čtyřech družstvech, vždy s jedním OT. V rotě tak bylo celkem 16 OT-64.
Další samostatné jednotky tvořily dopravní četa s družstvem pro svoz zadržených osob, četa vodních děl s pěti stříkači, četa psovodů a ženijní četa s družstvem pro odklizení barikád a družstvem pro vytváření zátarasů.
Tyto posilové prostředky mohly být nasazeny jako samostatný celek nebo přiděleny k jednotlivým rotám.
Posledními samostatnými jednotkami bylo družstvo motocyklů a hospodářské družstvo.

Školský útvar

1. Odborně bezpečnostní příprava
2. Bojová a tělesná příprava
3. Předmětová skupina čs. socialistického práva
4. Předmětová skupina marxismu-leninismu
5. Předmětová skupina všeobecných předmětů

Útvary služeb

1. Proviant a kuchyně
2. Intendanční
3. Ubytovací
4. Bojové techniky
5. Automobilní a skladové hospodářství
6. Zdravotní oddělení
7. Finanční oddělení

Pomocné služby

1. Klub

Velitel PÚ VB byl podřízen přímo hlavnímu veliteli VB a jmenován a odvoláván na návrh velitele VB ministrem vnitra ČSR.
V čele jednotek stáli velitelé přímo podřízení veliteli PÚ VB a ve vymezeném rozsahu náčelníku štábu a jeho zástupcům (viz. schéma). Školský útvar s útvary služeb byly ve dvojí podřízenosti. Jednak po stránce velitelské veliteli PÚ VB a jednak byly po stránce metodické řízeny odbornými součástmi MV ČSR.

Schéma první organizační struktury PÚ VB ČSR v roce 1970

Vyhodnocení praktických poznatků a zkušeností z roční činnosti PÚ VB ČSR ukázalo řadu nedořešených otázek, které nemohly být dostatečně ujasněny a prakticky ověřeny v době vzniku tohoto útvaru.
Při zpracování a schválení dosavadní struktury PÚ VB ČSR se vycházelo z předpokladu, že útvar bude ve své činnosti vystupovat převážně jako celek. Této představě odpovídal rotní organizační systém a organizace velitelsko-štábních a technicko-hospodářských orgánů.
Potřeby výuky a výcviku frekventantů, které s ohledem na třetinový způsob doplňování, vyžadovalo trvale organizovat výcvik a výuku etapově, prakticky prokázaly nevhodnost rotní organizace.
Potřeby výcviku a výuky vyžadovaly rozdělit útvar na tři samostatně působící organizační části (prapory) a odděleně, v rozsahu těchto celku, organizovat zaměření a náplň pracovní činnosti.
Rotní způsob organizace útvaru rovněž nevyhovoval potřebám bojového nasazení frekventantů do bezpečnostních akcí. Jakékoliv hromadné nasazení frekventantů omezovala nestejná úroveň vycvičenosti nástupních etap frekventantů.
Proto již na počátku roku 1971 předložil velitel PÚ VB ČSR svému přímému nadřízenému hlavnímu veliteli VB a náměstku ministra vnitra ČSR návrh na nové organizační uspořádání výkonných jednotek Pohotovostního útvaru VB ČSR. Návrh zároveň obsahoval i požadavek o přejmenování útvaru na pluk.
Navrhované opatření vstoupilo v platnost v polovině roku 1971 a do konce roku byla výstavba Pohotovostního pluku VB ČSR (PP VB ČSR) s novou strukturou výkonných jednotek (prapory, roty, čety) dokončena a tak prakticky zůstala až do roku 1977.
Výkonné jednotky nyní představovaly 1. prapor (458 osob), 2. prapor (446), 3. prapor (447) každý o čtyřech rotách s odlišným složením a dopravní četa.
Organizace 1. praporu zahrnovala dvě roty OT, každá se třemi četami OT. 1. a 2. četa se třemi družstvy OT po jednom OT-64 a 3. četa se dvěma družstvy OT a jedním družstvem motocyklů s pěti motocykly. Každá rota disponovala 8 transportéry OT-64 a 5 motocykly. 1. pr měl tedy celkem ve dvou rotách OT 16 obrněných transportérů a 10 motocyklů.
3. rota 1. pr byla speciální a ve své organizaci měla četu vodních děl s 5 stříkačkami, ženijní četu s odklízecími (1. dr) a zatarasovacími prostředky (2. dr) , celkem v četě 7 speciálních vozidel a četu psovodů s 20 psovody.
4. rota byla zásahová se třemi četami po třech družstvech. Každé družstvo mělo k dispozici řidiče s vozidlem.
2. a 3. prapor měly shodnou organizací: čtyři zásahové roty po třech četách, v každé tři družstva s jedním řidičem a vozidlem.
Samostatná dopravní rota disponovala 30 řidiči-mechaniky a měla ve své organizaci družstvo pro svoz zadržených osob.
Všechny dopravní prostředky Pohotovostního pluku VB ČSR byly vybaveny radiovými stanicemi a podle druhu i světelnými majáky a sirénami. Označeny byly bílým pruhem s nápisem „Veřejná bezpečnost“.
Nové organizační uspořádání PP VB ČSR mělo zabezpečit především tyto hlavní cíle:

1. zlepšit řídící a organizátorskou činnost útvaru,

2. zabezpečit vyšší bojeschopnost, použitelnost útvaru a jeho operativní nasazování do akcí jako samostatné operující skupiny,

3. vytvořit dokonalejší podmínky v provádění výcviku a výuky frekventantů,

4. vytvořit organizační předpoklady pro odpovídající stanovení pravomocí a odpovědností funkcionářů na všech organizačních stupních řízení útvaru.

Zároveň nová organizační struktura lépe umožňovala uskutečňování výuky ve třech obdobích po šesti měsících. Vždy každý prapor představoval jedno období, přičemž ve třetím období byli frekventanti současně zálohou ministra vnitra ČSR v síle jednoho praporu.

Organizace výkonných jednotek PP VB ČSR v letech 1972 – 1977

Do doby ukončení výstavby areálu PP VB ČSR v Praze - Hrdlořezích (únor 1974) byly jednotky pohotovostního pluku umístěny v náhradním ubytování na čtyřech místech:

1. první prapor v objektu ubytovny SONP Kladno – Dubí,
2. velitelství PP VB a 1. a 2. rota druhého praporu byly umístěny v objektu ministerstva vnitra Dolní Břežany,
3. 3. a 4. rota druhého praporu byla umístěna ve škole MV Jan pod Skalou, okr. Beroun,
4. třetí prapor byl umístěn v objektech ČSLA v Jincích.

V průběhu dalšího období docházelo postupně k různým organizačním změnám, zejména v první polovině roku 1977. K 21. listopadu 1977 pak PP VB ČSR doznal následující organizační struktury:
Velení pluku
- velitel pohotovostního pluku VB ČSR
- první zástupce velitele a náčelník štábu
- zástupce velitele pro politicko-výchovnou práci
- zástupce velitele pro výuku
- zástupce velitele pro věci technické
- zástupce velitele pro týl
Kádrové oddělení
Štáb pluku

1. operační oddělení
2. plánovací oddělení
3. spojovací oddělení
4. vnitřní oddělení
5. skupina ZÚ

Politickovýchovné oddělení
Školské oddělení

1. katedra marxismu-leninismu
2. katedra odborně-bezpečnostní přípravy
3. katedra československého socialistického práva
4. katedra tělesné a bojové přípravy
5. předmětová skupina odborně-vzdělávacích předmětů
6. katedra všeobecně-vzdělávacích předmětů

Technická služba

1. oddělení operativní a bojové techniky
2. dopravní služba
3. dílny
4. dopravní rota

Týlová služba

1. proviantní oddělení
2. finanční a plánovací oddělení
3. intendanční oddělení
4. ubytovací oddělení
5. kuchyň a jídelna
6. dílny

Zdravotnická služba
Zásahové jednotky
Posilové a zásahové prostředky včetně obrněných transportérů byly vyňaty z jednotek a soustředěny pod společné velení v rámci technické služby.
Počet zásahových rot 12 se nezměnil, byly však organizovány místo do tří praporů po čtyřech, nyní do čtyř praporů po třech rotách. Počet osob v četách se snížil, čímž se zvýšil jejich celkový počet z 36 na 42, přičemž zásahové roty u 1., 2. a 3. praporu se skládaly ze čtyř čet a u 4. praporu pouze ze dvou čet.

Organizace zásahových jednotek PP VB ČSR od roku 1977

Uvedená organizační struktura se zřejmě příliš neosvědčila, neboť od října 1979 došlo k dalším organizačním změnám, především k návratu organizace pluku do tří praporů se shodnou organizací po třech zásahových rotách a v každé čtyři čety. U dopravní roty byly vytvořeny tři čety po třech družstvech. K dílčím změnám došlo průběžně i u jednotlivých služeb:

K dalším dílčím změnám v organizační struktuře PP VB ČSR došlo v důsledku nového „Organizačního řádu PP VB ČSR“ vydaného Rozkazem velitele Pohotovostního pluku č. 92 ze dne 1. září 1982. Nová organizační struktura PP VB ČSR pak vypadala následovně:
Velitelství
- velitel Pohotovostního pluku VB ČSR
- první zástupce velitele a náčelník štábu
- zástupce velitele pro politickovýchovnou práci
- zástupce velitele pro výuku
- zástupce velitele pro věci technické
- zástupce velitele pro týl
Kádrové oddělení
Štáb pluku
- skupina obrany
- operačně plánovací oddělení
- vnitřní oddělení
- spojovací oddělení
Politickovýchovné oddělení
Školské oddělení
- katedra marxismu-leninismu
- katedra odborně-bezpečnostní přípravy
- katedra československého socialistického práva
- katedra bojové a tělesné přípravy
- katedra všeobecně vzdělávacích předmětů
Technické služby
- oddělení bojové a operativní techniky
- dopravní oddělení
- autodílny
- dopravní rota (tři dopravní čety po třech družstvech)
Týlové služby
- intendanční oddělení
- proviantní oddělení
- kuchyň a jídelna
- ubytovací oddělení
- finanční a plánovací oddělení
Zdravotnická služba
- ambulantní a lůžková část
- stomatologická část
Zásahové jednotky
- 1. prapor
- 2. prapor
- 3. prapor
V každém praporu se nacházely 3 roty po 4 četách.
Tato organizace prakticky v této podobě setrvala až do usnesení vlády ČSR č. 3 ze dne 10. ledna 1990, které rozhodlo o zrušení Pohotovostního pluku VB ČSR. Za dobu své existence pluk připravil pro praktický výkon služby více než 13 000 příslušníků, z toho více než 6 000 jich získalo úplné střední vzdělání s maturitou.

Pramen: ABS Brno - Kanice

Josef Šolc

copyright © http://www.csla.cz

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND