Iljušin Il-14 / Avia Av-14
Letoun Il-14 je dvoumotorový dopravní nebo transportní dolnoplošný letoun celokovové konstrukce.
Motory typu AŠ-82T, čtrnáctiválec uspořádaný do dvojité hvězdy. Pohání čtyřlisté stavitelné vrtule o průměru 3,8 m. Podvozek příďového typu.
Letouny všech verzí v našem letectvu nenesly žádnou výzbroj. První Il-14 sovětské výroby byly dodány v roce 1955. Letouny vyráběné v licenci (celkem 203 ks) byly kromě MNO užívány i MV a ČSA (dohromady 76 ks), k zahraničním uživatelům zamířilo 127 letounů různých verzí. Výroba běžela v letech 1957 – 1960.
Il-14/Av-14 sloužily zejména u 1. dopravně výsadkového leteckého pluku (dvlp), u velitelské letky VLaPVOS (VÚ 8591), u Leteckého oddílu VLaPVOS/Leteckého oddílu 7/7. LO (VÚ 5957), 50. spojovacího leteckého pluku (spojlp), 3.dopravního leteckého pluku (dlp), 56. výcvikové letky, 1. lšp a 4. lšp, dále u spojovacích a velitelských letek různých útvarů. Jednotky radiotechnického průzkumu jsou vyjmenovány níže.
Za dobu služby v čs. vojenském letectvu došlo ke třem leteckým katastrofám na letounech Av-14T. Dále byl při nočním létáni v roce 1968 usmrcen vrtulí technik 1. dvlp.
Letouny Il-14 byly na horní polovině trupu opatřeny bílým nástřikem, zbytek byl v barvě eloxovaného duralu, pravděpodobně s ochranným bezbarvým lakem. Jednotlivé stroje nesly různobarevné doplňky (nejčastěji čáry a pruhy), několik letounů pak znaky na přídích (např. FG v.č. 601103 znak města Hradec Králové, letoun v.č. 601105 emblém husitské korouhve, letouny FLS znak se siluetou L-410 a písmeny FLS).
Trupové označení dopravních strojů do roku 1957 sestávalo z písmene D, pomlčky a dvou číslic; po roce 1957 poslední čtyři číslice výrobního čísla. Oproti předpisovému umístění na zadní části trupu nosilo několik strojů trupové číslo na směrovce.
Varianty letounů Il-14 v československém vojenském letectvu:
Il-14P
Letouny původní sovětské výroby, v letech 1955 – 1957 dodáno 7 strojů. Verze P odpovídala licenční verzi Av-14-18, některé letouny však byly dodány s úpravami (salonní verze).
Av-14-18
Pro 18 cestujících – 5 ks.
Av-14-28
Pro 28 cestujících – 3 ks.
Av-14-32
Pro 32 cestujících – 5 ks.
Av-14-32A (Av-14-40)
Pro 40 cestujících – 1 ks.
Av-14T
Verze T vznikla v počtu 36 ks v letech 1957 - 1960 úpravou Av-14-32 a měla 4 základní varianty – nákladní (náklad do hmotnosti 3 400 kg), transportní (přeprava 22 – 30 vojáků s plnou polní výzbrojí na sklopných sedačkách na bocích kabiny), výsadková (22 a vícečlenný výsadek, možnost vysazení dveřmi po obou stranách trupu), sanitní (pro převoz 18 raněných na nosítkách + 1 ošetřovatel).
Av-14RT/RTR
Varianty pro radiotechnický průzkum v celkovém počtu 4 strojů. Přestavba provedena v LOK v letech 1959 – 1961. Letouny sloužily u 46. rtpzlp, 10. prtlo a nakonec u 47. pzlp, v jehož stavu dosloužily ve druhé polovině 80. let. Neoficiální označení letky letounů verze RT bylo „Letka Netopýr“. Letouny verzí RT/RTR se od ostatních variant lišily množstvím nejrůznějších antén na trupu. Vybavení takto upravených letounů mj. umožňovalo zjišťovat polohu a frekvenci radiolokátorů a odposlouchávat radiový provoz.
Av-14FG
Fotogramerická verze pro letecké snímkování, charakteristická proskleným „podbradkem“ pod přídí. Letouny verze FG byly přestavěny z letounů Il-14P (4 ks), Av-14-18 (2 ks), Av-14-28 (3 ks) a Av-14-32 (1 ks) v letech 1966 – 1968. Stroj verze FG byl také nejdéle provozovaným letounem Il-14/Av-14 v našem letectvu, svou službu zakončil 30.4.1994 přeletem do LM Kbely, kde je umístěn na letištní ploše (nepřístupný). Verze FG sloužily v rámci Fotoletecké skupiny (FLS).
Základní takticko technická data Il-14:
Délka |
21,31 m |
Rozpětí |
31,7 m |
Výška |
4,10 m |
Maximální vzletová hmotnost |
6 535 kg |
Maximální rychlost (h = 1 000 m) |
505 km/h |
Praktický dostup |
4 000 m |
Maximální dolet |
800 km |
Prameny:
„Čtrnáctka“ Iljušin Il-14/Avia Av-14 v československém vojenském letectvu, Miroslav Irra, Jakab
Zpracoval Lukáš Doubrava
copyright © http://www.csla.cz
|