Mikojan � Gurjevi� MiG-15

MiG-15 je celokovov� samonosn� st�edoplo�n�k se ��pov�m k��dlem, ��pov�mi ocasn�mi plochami a zatahovac�m podvozkem p���ov�ho typu. P�vodn� ur�en� bylo jako jednosedadlov� st�hac� letoun, postupem �asu byl v na�em letectvu pou��v�n i v roli st�hac�ho bombard�ru, pr�zkumn�ho letounu a ve verzi pro vlek�n� ter��. Mimo to byla pro v�cvik pou��v�na dvoum�stn� cvi�n� verze.

Letoun MiG-15 slou�il v �s. letectvu od roku 1951, posledn� stroj byl vy�azen v roce 1983. Stroje poch�zely jak z dod�vek z SSSR, tak z licen�n� v�roby v AERO (St�edo�esk� stroj�rny) Vodochody; ��st u n�s vyroben�ch letoun� �la na export. Prvn�m u�ivatelem bylo Proudov� v�cvikov� st�edisko letectva na leti�ti Mlad�-Milovice, posledn�m 30. bitevn� leteck� pluk Hradec Kr�lov�.

Vzhledem k tomu, �e MiG-15 byl nejpo�etn�j�� letoun v na�� v�zbroji, tak i jeho bilance provozu m� nejv�t�� po�et katastrof a hav�ri� ve srovn�n� s ostatn�mi typy. N�sledkem hav�ri� letectvo p�i�lo o 102 letouny r�zn�ch verz�, p�i katastrof�ch byl zni�en 131 letoun a o �ivot p�i�lo 140 pilot� (z toho 2 zahrani�n� ��ci z Indon�sie a 1 z Ir�ku). Jeden �s. pilot zahynul v Egypt� p�i z�letu exportn�ho letounu verze UTI. Bohu�el v souvislosti s provozem a mimo��dn�mi ud�lostmi bylo na zemi usmrceno dal��ch 9 osob � 3 voj�ci a 6 nez��astn�n�ch civilist�.

MiGy-15 u n�s l�taly ve zbarven� v barv� kovu; mimo st�tn�ch znak� n�kdy je�t� s drobn�mi barevn�mi dopl�ky - v�t�inou se jednalo o zbarven� krytu ant�ny na vrcholku SOP nebo chodn��ky na k��dlech, vyskytly se t� speci�ln� n�t�ry pro ��ely p�ehl�dek nebo cvi�en�, n�kdy b�valy opat�eny na p��di znakem p��slu�n�ho m�sta. Do roku 1957 nosily na p�idi trupov� ozna�en� sest�vaj�c� ze dvou p�smen a dvou ��slic za poml�kou. Pot� byly letouny ozna�ov�ny na z�di trupu posledn�m �ty���sl�m v�robn�ho ��sla.

Varianty letoun� MiG-15 v �eskoslovensk�m vojensk�m letectvu:

MiG-15 (p�vodn� zna�en S-102)

P�vodn� st�hac� verze, v �s. letectvu od roku 1951, celkem pro �s. letectvo v licenci vyrobeno 525 ks, 66 ks dod�no ze SSSR. Motor RD-45F � �s. zna�en� M-05, katapult�n� seda�ka SM-930 (minim�ln� v��ka 200 m), kv radiostanice RSI-6K, radiopolokompas RPKO-10M (signalizace polohy p��vodn� radiostanice).

V roce 1956 provedena z�stavba syst�mu OSP-48 (pro p�ist�n� za ZPP, stejnou avioniku m�ly verze �bis�, ale motor byl p�vodn� RD-45F), takto upraven� letouny se naz�valy �mal� bis� (konverze nebyla provedena u letoun� p�estav�n�ch na vlek�n� ter��), sest�vala z radiostanice RSIU-3, automatick�ho radiokompasu ARK-5, radiov��kom�ru mal�ch v��ek RV-2, p�ij�ma�e pozemn�ho n�v�stidla MRP-48 a identifika�n�ho za��zen� SRO-1.

V�zbroj 1x 37 mm kanon N-37, 2x 23mm NS-23KM, mo�nost zav�en� podk��deln�ch p��davn�ch n�dr�� 260 l, v roce 1956 zavedeny n�dr�e 400 l.

MiG-15bis (S-103)

St�hac� verze (v�konn�j�� motor VK-1 (M-06) a vylep�en� avionika � syst�m OSP-48 pro p�ist�v�n� za ZPP), vizu�ln� od p�vodn�ch �15� odli�en� p�em�st�n�m p�ist�vac�ho sv�tlometu z trupov� p�ep�ky ke ko�eni lev�ho k��dla a zv�t�en�m brzd�c�ch �t�t�. Ze SSSR dod�no 25 ks, licen�n� v�roba 444 ks.

MiG-15bis R

Pr�zkumn� verze na z�klad� varianty �bis�, z�stal pouze 1 kanon r�e 23 mm, existovaly 4 varianty rozm�st�n� kamer v trupu (kamery AFP-21KT, AFP-02, �FP-02, NFP-02); kv�li instalaci kamer byly zmen�eny trupov� n�dr�e, z toho d�vodu byly vyvinuty p��davn� n�dr�e na 600 l paliva, pod k��dlem p�ibyly 4 z�v�sn�ky pro osv�tlovac� a z�bleskov� pumy; zm�ny nastaly i v kabin�, kde byly n�kter� prvky vypu�t�ny, jin� p�em�st�ny, kv�li instalaci ovl�d�n� kamer; prvn� upraven� letouny byly v roce 1960 dod�ny k 47. pzlp a k pr�zkumn�m roj�m 2. a 34. sbold.

MiG-15SB

St�hac� bombard�r vznikl� �pravou p�vodn� st�hac� verze, kanonov� v�zbroj zachov�na, p�id�ny z�v�sn�ky (po konverzi celkem 6 � bylo mo�no zav�sit leteck� pumy nebo ne��zen� rakety nebo raketnice pro ne��zen� leteck� rakety), p�id�n brzd�c� pad�k (schr�nka ve spodn� zadn� ��sti trupu, z�mky pad�ku na konci trupu za brzd�c�mi �t�ty).

MiG-15bis SB

St�hac� bombard�r, bez brzd�c�ho pad�ku

MiG-15T

Varianta pro vle�en� ter�e (vle�n� ter�e KT-03 nebo 04), nebyla provedena �prava na �mal� bis�. M�sto kanonov� v�zbroje byl um�st�n buben s 2000 m lana o pr�m�ru 5 mm, pro elektrick� pohon bubnu byla pod trup p�id�na n�porov� axi�ln� turb�na.

MiG-15bis T

Varianta pro vle�en� ter�e na z�klad� verze �bis�

UTI MiG-15 (CS-102)

Dvoum�stn� cvi�n� verze, v�zbroj tvo�il kulomet r�e 12,7 mm v p��di (n�kolik ze SSSR dodan�ch prvn�ch kus� neslo je�t� k tomu 23 mm kanon). Celkem pou��v�no 324 ks (155 ks ze SSSR, 169 ks AERO). Jeden letoun poslou�il pro z�stavbu radiolok�toru RP-1 (je dochov�n v LM Kbely) � byl ozna�en UTI MiG-15P.

D�le l�tal ve VZTL� jeden letoun verze UTI s civiln� imatrikulac�, slou�il mimo jin� pro zkou�ky katapult�n�ch seda�ek VS-1BRI pro letoun L-39 Albatros.

Z�kladn� takticko technick� data (verze �bis�)

Zdroj:
MiG-15 / Letoun MiG-15 v �s. vojensk�m letectvu v letech 1951 � 1983, Miroslav Irra
MiG-15 / v�echny verze, publikace 4+

Zpracoval Luk� Doubrava

copyright ��http://www.csla.cz

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND