Hlava ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba KVH Forum Spolubojovníci

Balony v �eskoslovensk� lidov� arm�d�

Do prvn�ch pov�le�n�ch let v�stavby �eskoslovensk� arm�dy, spad� obdob� vzniku �eskoslovensk�ho v�sadkov�ho vojska. Nov� vytvo�en� Velitelstv� V�sadkov�ho Vojska ( VVV ), bylo z��zeno v druh� polovin� roku v�nosem MNO �. 31/ 1948 z 15. srpna 1948.

P��pravn� opat�en� a v�stavba prvn�ho �tvaru jsou v�ak datov�ny ji� do roku 1947. Prvn� v�sadkov� �tvar p�� prapor 71. �eskoslovensk�ch para�utist� ( pp 71 ), zah�jil svoji �innost v pos�dk�ch Z�kupy, Str� pod Ralskem a Hrad�any dne 1. 10. 1947.

Jednou z limituj�c�ch ot�zek v�cviku v seskoc�ch s pad�kem se uk�zala snaha po dosa�en� jeho efektivnosti a ekonomiky, kter� byly ovliv�ov�ny � cenou jednoho seskoku �.

Tv�rci v�sadkov�ch jednotek p�i tom vych�zeli z v�le�n�ho pou�it� v�sadk��� a sv�ch zku�enost� z�skan�ch p�i v�cviku jak ve Velk� Britanii, tak v Sov�tsk�m svazu. D�le�it�m a z�kladn�m po�adavkem, bylo prov�d�n� prvn�ch � seznamovac�ch seskok� ve dne i v noci s co nejmen��mi n�klady. Po prvn�ch letech, kdy byly v�echny seskoky prov�d�ny pouze z letoun�, a tak� bez z�lo�n�ch pad�k�, byla p�ijata opat�en� k zaveden� balon� jako prost�edku pro prov�d�n� seznamovac�ch seskok� s pad�kem.

Na z�klad� v�nosu 1. odd�len� Hlavn�ho �t�bu �j. 5779 byl do pl�nu �innosti Vojensk�ho technick�ho stavu ( VT� ) ve Kbel�ch za�azen po�adavek na v�voj Upoutan�ho Balonu pro v�cvik v seskoku. (UBVS).

V letech II. sv�tov� v�lky byly balony pou��v�ny z po��tku p�edev��m jako � p�ehradov� � s c�lem vytvo�en� balonov�ch bari�r, kter�mi zabr�nit proniknut� nep��telsk�ch letadel, p�edev��m bombardovac�ch, k d�le�it�m objekt�m a velk�m m�stsk�m aglomerac�m jako byly na p��klad Lond�n, Manchester, Leningrad ( Petrohrad ) nebo Moskva ( v�ce ne� 300 balon�).

Skupina d�stojn�k� kolem plukovn�ka Karla Pale�ka a majora g�t. Rudolfa Krz�ka, kter� st�la v �ele popisovan�ho v�voje, zadala pro balony z�kladn� parametry, kter� byly v roce 1949 na po��tku v�voje a pozd�j�� v�roby v n.p. Fatra Napajedla, p�ijaty jako vstupn� po�adavek. V�voj a v�roba navij�k� pot�ebn�ch pro vypou�t�n� balon� byla sv��ena n.p. �KD Praha � Sokolovo.

V�voj balon� s probl�my, jako byla nap��klad velikost haly ve kter� by mohly b�t balony �ity a lepeny a� do �pln� kompletace, pokra�oval. Na konci roku 1950, po zat�en� n�kolika nejvy���ch d�stojn�k�, kte�� st�li v �ele VVV, do�lo k dal��m jedn�n�m na G� a MNO. Na nich byla zpochybn�na pot�eba v�roby balon� ur�en�ch pro PLOS� ( Protiletadlov� obrana st�tn�ho �zem� ) a z�rove� i pot�eba balon� pro v�cvik v�sadkov�ho vojska. P�i jedn�n�ch v�ak nov� velitel v�sadkov�ho vojska pplk. Alexander Kov��, kter� do t�to funkce nastoupil po zat�en�m legend�rn�m gener�lu Karlu Pale�kovi, ( mezi v�sadk��i m�l p�ezd�vku � t�ta Palec � ), znovu po�adoval, aby byly balony pro v�sadk��e vyr�b�ny.

Mezi t�m v�ak byly k v�sadkov�mu vojsku dod�ny balony ze Sov�tsk�ho svazu. V po�tu dvou kus� byly um�st�ny do pos�dky Str� pod Ralskem, k tam dislokovan�mu V�sadkov�mu u�ili�ti. Vytvo�en� balonov� �eta byla ubytov�na v objektu, kter�mu se ��kalo na Bore�ku. Jej�m prvn�m velitelem se stal nadporu��k Michal Horv�th. Zkou�ky s t�mito balony byly provedeny ve dnech 16. � 20. dubna 1951. Nov� opakovan� zkou�ky pak prob�hly v t�dnu od 11. do 16. �ervna 1951. Byli k nim p�izv�ni v�ichni d�stojn�ci a podd�stojn�ci s v�le�n�mi zku�enostmi, kte�� ji� v minulosti provedli tento druh seskoku tak, aby je mohli p�edat. V�dy� na p��klad p��slu�n�ci 2. �eskoslovensk� samostatn� paradesantn� brig�dy provedli v Jefremovje na za��tku roku 1944 v�ce ne� 7 670 seskok� z balonu. Tak� p��slu�n�ci zvl�tn� skupiny � D � na anglick�m leti�ti Ringwey p�i v�cviku pro vysazen� t�chto seskok� provedli v�ce ne� 200. Rovn� v�cvikov� skupina vytvo�en� u V�sadkov�ho u�ili�t� byla zkou�k�m p��tomna.

Ke zkou�k�m byly na po��tku pou�ity shazovan� figur�ny. Prvn� skute�n� seskok po nich potom provedl npor. Horv�th. K balonov� �et� byl v po��tc�ch za�azen tak� por. Leopold Oz�bal ( pozd�j�� �sp�n� para�utistick� reprezentant �SR ).

K jeho osob� se v�e vzpom�nka jednoho z technik� automobiln� slu�by, tehdy star�iny Josefa Babick�ho : Oz�bal byl velmi dom��liv� � arogantn� a nem�li jsme jej r�di. Kdy� jsem se sna�il jej sezn�mit s detaily obsluhy navij�ku odsekl. � �o ty ma bude� pou�ova�, ve� som poru��k �. Sedl si k navij�ku na sedadlo obsluhy a j� jsem rad�ji odjel. Pozd� odpoledne p�i�la zpr�va, �e n�m balon ulet�l. Ozn�mil mi to �et. dsl. Ve�e�a, kter� byl k obsluze vy�kolen slovy : � Oz�bal za�al balon rychle a� tvrd� stahovat a kdy� byl ve v��ce asi 500 metr� prudce s n�m trhl, tak�e jej od lana utrhl.� V balonov�m ko�i z�stal vysazova� a spolu s balonem, kter� se stal neovladateln�m, sm��oval k severu do oblasti Chrastavy. Tam se voj�k rozhodl vysko�it. Po v�skoku odleh�en� balon prudce stoupal a� praskl. V�sadk�� z obsluhy p�ist�l do trnit�ho porostu a cel� po�kr�ban� p�i�el do bl�zk� vesnice, kde z hospody telefonicky ozn�mil do pos�dky, co se stalo. Byl m�stn�mi pova�ov�n za � �piona �. A� teprve po p��jezdu hl�dky SNB se v�e vysv�tlilo. R�no jsme ztracen� balon odjeli hledat. Co se stalo s jeho zbytky si u� ale nepamatuji. Jen poru��k Oz�bal po t�to ud�losti rad�ji z v�sadkov�ho u�ili�t� � od balonov� �ety, ode�el .

Ze Sov�tsk�ho svazu dodan� balony nebyly nov� a vy�adovaly rozs�hlou opravu. K jejich praktick�mu pou�it� byly vypracov�ny a schv�leny � Prozat�mn� sm�rnice pro v�cvik obsluh balon� �. P�i jejich tvorb� se pravd�podobn� vych�zelo z p�ekladu obdobn�ch p�edpis� vydan�ch v SSSR.

Balony byly ozna�eny k�dovou zna�kou UBVS 640 ( DAG � 2 ), kter� vych�zela z objemu napu�t�n�ho plynu v kubick�ch metrech. P�i prvn�m zku�ebn�m pou�it� na leti�ti HRAD�ANY ( KUMR ) u Mimon� bylo zji�t�no, �e napln�n� balon vynese 3 osoby do v��ky cca 450 m/T p�i stoupavosti 2, 5 m / vt. a je mo�no jej stahovat rychlost� 3, 5 m / vt. Jeho �nosnost byla stanovena na max. 300 kg.

Prvn� praktick� seskok, jak jsme uvedli, byl proveden 19. dubna 1951. Na z�klad� proveden�ch zkou�ek VVV MNO povolilo prov�d�n� seskok� jednotkami a to po dal��ch p��pravn�ch zkou�k�ch proveden�ch s pad�ky typu VJ - 1 / 47 a VJ � 2. Vzhledem k tomu, �e t�mto typem balonu bylo mo�no prakticky prov�d�t seskoky dv�ma para�utisty, byl n�sledn� uplatn�n po�adavek dod�vky v�t��ho typu balonu o obsahu alespo� 1300 krychlov�ch metr� plynu. Jejich dod�vky byly pro �SLA zah�jeny v roce 1952. To v�ak ji� byly jednotky v�sadkov�ho vojska dislokov�ny ve slovensk�ch pos�dk�ch Pre�ov, Sabinov a Ko�ice.

Proto�e nov� sov�tsk� typ balonu pro v�cvik v seskoc�ch pad�kem l�pe vyhovoval, soust�edil se dal��, ji� zapo�at� v�voj �eskoslovensk�ho prototypu na balony pro tak zvanou balonovou bar�, tedy obranu d�le�it�ch objekt�.

Zkou�ky s balonov�m syst�mem pokra�ovaly. Zam��ily se rovn� na prov��en� nov�ho typu nav�jedla. P�vodn� sov�tsk� typ byl v�sadk��i i � do�asn� - dodate�n� vyu��v�n � jako n�hra�ka buldozeru k �prav�m povrchu v autoparku. Na jeho p�edn� n�razn�k byla p�ipevn�na � na kolen� � vyroben� radlice a rozhrnov�n� �kv�ry mohlo za��t. ( vzpom�nka J. Babick�ho ). Nav�jedlo bylo namontov�no na sov�tsk�m automobilu typu ZIS � 150.

Ke zkou�k�m bylo rovn� pou�ito upraven� ko�istn� nav�jedlo s motorem typu Maybach HL � 120. �pravy provedl z�vod �KD Sokolovo, kter� pak vlastn� nav�jedla tak� dod�val. U v�sadkov�ho u�ili�t�, kter�mu v t� dob� velel � fron��k � kapit�n Viliam Sloboda, prob�haly v t� dob� tak� zkou�ky s r�zn�mi typy pad�k� pro shoz n�klad� a s n�kladn�mi z�sobn�ky, v�etn� za��zen� pro shoz techniky ( motocyklu ). Jedn�m z hlavn�ch � zlep�ovatel� � byl i pozd�j�� dlouholet� p��slu�n�k 22. vb, tehdy poru��k Jo�ko Majirsk�, kter� zde z�stal po absolvov�n� p�e�kolovac�ho kurzu ( 22. 8. � 25. 9. 1951 ), jako b�val� p��slu�n�k 2. �s. samostatn� paradesantn� brig�dy v Sov�tsk�m svazu v letech II. sv�tov� v�lky.

Po��naje v�cvikov�m roky 1951 � 1952 se s balony po��talo pro v�cvik vojensk�ch para�utist� ve Sm�rnici pro praktick� v�cvik d�stojn�k� a podd�stojn�k� z povol�n�, stejn� i pro specieln� v�cvik mu�stva 2. ro�n�ku. ( byla uve�ejn�na pod �j : 004206/VVDV/1951 ). V t�to sm�rnici je uvedeno n�sleduj�c� : � Vzdu�n� v�cvik � jeden seskok z balonu v zim� do sn�hu a jeden seskok z balonu v noci �. To m�lo platit pro druh� ro�n�k s dal��mi �esti seskoky, kter� prov�d�li v�sadk��i v pr�b�hu prvn�ho ro�n�ku.

Srozumiteln�ji uv�d� po�ty seskok� jin� sm�rnice n��eln�ka �t�bu VVV schv�len� Spr�vou bojov� p��pravy v�sadkov�ho vojska ( �j.: 003606/VVV/1951 ), uv�d� v ��sti - Specieln� p��prava v�sadkov�ho vojska : Mu�stvo v prvn�m roce z�kladn� slu�by provede 6 seskok� pad�kem, a to � v zimn�m obdob� 1 seznamovac� seskok z balonu s v�zbroj� a v�stroj�. D�le 3 seskoky z letounu, v po�ad� seznamovac�, skupinov� a skupinov� s v�zbroj� a v�stroj� a bojov�m n�m�tem. Mu�stvo ve druh�m roce z�kladn� slu�by provede 4 seskoky pad�kem a to, 1 seskok z balonu do sn�hu v zimn�m obdob� a 1 seskok z balonu v noci. Zb�vaj�c� dva seskoky pak m�ly b�t provedeny v l�t� jako skupinov� z letounu, zpravidla p�i taktick�ch cvi�en�ch. V sou�tu to znamenalo, �e ka�d� v�sadk�� za dva roky z�kladn� slu�by provede 10 seskok� podle t�to � metodick� �ady � ( tak se t�to sm�rnici po dlouh� l�ta ��kalo ). Nezd� se to mnoho, vyn�sob�me - li tento po�et tehdej��mi po�ty brig�dy znamenalo to v�ce ne� 20000 seskok� v ka�d�m v�cvikov�m roce. Vytv��elo to tak� velkou z�t� pro � balonku � � balonovou �etu, kter� se mezi t�m rozrostla na rotu. Byla ji� v roce 1952 dislokov�na v Ko�ic�ch. Rota m�la dv� �ety. �etu pilot� balon� a �etu balonov�ch obsluh. Po�ty roty tvo�ili : 4 d�stojn�ci, 14 prapor��k�, 2 podd�stojn�ci a 13 voj�k� z�kladn� slu�by, celkem 33 p��slu�n�k�.

Do �eskoslovenska byly do konce roku 1952 dod�ny v�t�� typy balon� UBVS � 1030 ( DAG � 9 ). V roce 1955 bylo v �SLA pou��v�no celkem 7 balon� sov�tsk� produkce ( tabulkov� po�et byl 8 ks ). Byly postupn� opravov�ny , ale tak� obm��ov�ny. Jejich obsluha a �dr�ba byla pom�rn� n�ro�n� zejm�na proto, �e jednotliv� ��sti soupravy m�ly rozd�ln� doby �ivotnosti, co� vy�adovalo neust�l� sledov�n� � jejich st�rnut� � spojen� s pl�nov�n�m a v�asn�m vy�adov�n�m jejich obm�ny. Samotn� napln�n� balonu bylo prov�d�no z tlakov�ch lahv� s vod�kem, kter� byly dopravov�ny ze severo�esk�ch chemick�ch z�vod� v Sokolov�, v�dy po v�ce ne� 120 kusech dv�ma Tatrami 111 s vleky. P�vodn� zam��len� pln�n� plynem z vlastn�ch ( mobiln�ch ) stanic k vyv�jen� vod�ku z�stalo ve stadiu projektu a nebylo realizov�no.

My v�sadk��i jsme seskoky z balon� v�t�inou milovali a t�ili se na n�. Pro mnoho z n�s znamenal prvn� seskok z balonu zd�nliv� jen dal�� seskok v �ad�. V�t�ina za��naj�c�ch v�sadk��� absolvovala z�kladn� seskoky ji� ve Svazarmu a tak jsme v�d�li co n�s �ek�. P�es to byl seskok z balonu n���m �pln� nov�m. P�edch�zej�c� pozemn� p��prava byla velmi n�ro�n� a pe�liv�, jej� sou��st� byla i �innost v�sadk��e p�i seskoku z balonu. Na zvl�tn�m pracovi�ti, kter� bylo vybaveno n�kolika maketami balonov�ho ko�e, jsme se v�novali n�cviku nased�n� do balonov�ho � ko�e � , chov�n� v n�m, a� po jeho opu�t�n� p�i v�skoku. Jedna v�c je ale �innost na zemi a druh�, vlastn� proveden� � na ostro �.

Prvn� seskok z balonu jsme absolvovali ve �tvrtek 24. srpna 1961 dopoledne. Bylo n�kolik dn� po � zadr�tov�n� � Berl�na a nap�t� vyvolan� politickou situac� by se dalo kr�jet. Na za��tku m�s�ce druh� rusk� kosmonaut German Tito odstartoval a sedmkr�t oblet�l planetu. My u� jsme v�d�li, �e p�e�kolovac� kurz, kter�m jsme proch�zeli nebude trvat �est t�dn�, jak bylo pl�nov�no, ale bude zkr�cen na t�dny t�i. Tak� n�m bylo ozn�meno, �e m�sto �esti seskok� absolvujeme rovn� pouze t�i. Z toho prvn� a t�et� bude z balonu, prvn� ve dne a t�et� v noci.

P�es to, �e bylo l�to po�as� bylo sp�e pochmurn�. Zata�eno a nep��jemn� dusn� teplo. V�tr jen tak pofukoval a viditelnost byla takov� v�elijak�. Balon se pohupoval v mal� v��ce nad prost�jovsk�m vojensk�m leti�t�m, jako velik� st��brn� bublina, upout�n na lano navij�ku, kter� byl sou��st� t�k�ho rusk�ho n�kladn�ho automobilu ZIL. Kolem navij�ku a ko�e se pohybovali mu�i z obsluhy a p�ipravovali v�e k zah�jen� �innosti.

Po ustrojen� na ur�en� ���e a proveden� kontrole, jsme p�i�li hus�m pochodem do prostoru pro nased�n�. Po �ty�ech mu��ch, na povel ��d�c�ho seskoku jsme nastupovali do balonov�ho ko�e. Vzpom�n�m si, �e jsem p�i�el na �adu hned ve druh� skupin�. Nastupoval jsem posledn�. Na vysunut� seda�ce n�s ji� o�ek�val pilot balonu � vysazova�. Po zakotven� karabin k ocelov�mu oku p�ipevn�n�mu do z�v�sn�ho syst�mu nad gondolou, jsme se posadili dva a dva �elem proti sob�. Za�al vzestup. Nahoru to �lo pom�rn� pomalu. Ka�d� p�em��lel o sv�ch pocitech a o tom co bude n�sledovat. V lanov�, kter� balon spojovalo s na�� gondolou ti�e �um�l v�tr. P�ipom�nalo mi to v�tr v lanov� plachetnice, alespo� tak jsem si to p�edstavoval. V prav�m rohu ko�e na vysunut�m dr��ku v��kom�r ukazoval dosa�enou v��ku a vedlej�� � bud�k � rychlost stoup�n� v metrech za vte�inu. Dob�e jsem na n� ze sv�ho m�sta vid�l. Sed�l jsem u dv��ek a v�d�l, �e p�jdu prvn�. Vysazova� najednou vstal a dal povel otev��t dv��ka. P�esunul jsem z�padku a dv��ka s tup�m plesknut�m otev�ela v�stupn� prostor. Pak p�i�el povel: � Jedni�ka - p�ipravit �. Postavil jsem se na pr�h tvo�en� ploch�m prk�nkem a nacvi�en�m pohybem dal ruce na z�lo�n� pad�k. N�sledovalo: � Jedni�ka - vp�ed�.

Nadechl jsem se jako bych sk�kal po nohou do vody a vykro�il. N�sledoval p�d, kter� mi p�ipadal jako v��nost. Odpo��tal jsem p�edepsan� t�i vte�iny a provedl kontrolu vrchl�ku. To co jsem v�ak uvid�l, moc jako otev�en� pad�k nevypadalo. N�hl� poryv v�tru mne i s pad�kem hodil zp�t, sm�rem k lanu na kter�m byl balon upout�n. M�j vrchl�k byl nap�l p�ep�len a vypadal tak trochu jako �pln� jin� � p�lky � kter� m�me na zadn� ��sti t�la. Klouzal po �ern�m tukem namazan�m lan� po dobu n�kolika vte�in, ne� se od n�ho samovoln� odd�lil, ani� jsem k tomu jakkoliv p�isp�l. Dal�� sestup pak pokra�oval bez ru�iv�ch ud�lost� a j� p�i sv�m prvn�m vojensk�m seskoku p�ist�l jako oby�ejn� � dob�e. Bylo mi divn�, �e se ke mn� � hnalo � n�kolik lid�, to jsem ostatn� pozoroval u� p�i sestupu. Pozd�ji mi do�lo, �e to co se d�lo ve vzduchu, nebylo zcela norm�ln�. Po p�ist�n� bylo jasn�, �e tento pad�k na rozd�l ode mne � dosk�kal �. Vzhledem ke stavu v jak�m byl, jej bylo nutno vy�adit. Bavln�n� tkanina vrchl�ku byla dokonale � promazan� � kolomaz�. Svoji �lohu ale pad�k splnil, dostal mne bezpe�n� na zem. V dal��ch letech jsem podobn�ch seskok� z balonu provedl asi patn�ct. V�etn� toho posledn�ho no�n�ho v kv�tnu 1964, p�ed t�m ne� byly balony u 22. v�sadkov� brig�dy zru�eny. ��dn� z t�chto seskok� v�ak ji� nebyl � nenorm�ln� �.

Balony si zahr�ly tak� ve filmu. Prvn�, tak trochu propaga�n�, byl celove�ern� a jmenoval se � V�hav� st�elec � ( 1957 ). Vznikl v Barrandovsk�ch ateli�rech, v re�ii Ivo Tomana s kameramanem Janem �u��kem. V kas�rn�ch v Pre�ov�, ale tak� v pos�dce Str� pod Ralskem na Bore�ku, si na v�sadk��e zahr�l nap��klad Jan T��ska, Franti�ek Hanus, Miroslav Zounar, Svatopluk Maty�, Stanislav Zindulka, nebo Rudolf Jel�nek. Odborn�mi poradci byli p��slu�n�ci �t�bu brig�dy kapit�ni Jaroslav Kr�tk� a Petr Benedikt. Film byl do zna�n� m�ry � motiva�n� � a m�l slou�it tak� k propagaci slu�by u v�sadkov�ho vojska. V dob� jeho nat��en� se u �tvaru objevil tak� mal� balon � pro jednotlivce �, m�l snad slou�it jako prototyp lehk�ho pozorovac�ho za��zen�. Bli��� podrobnosti se nedochovaly. Balon byl kulat�ho tvaru asi 3 - 4 metry v pr�m�ru a re�is�ru Tomanovi se natolik l�bil, �e jej pou�il v epizodn�ch situac�ch v kas�rn�ch a p�i z�b�rech v�cviku na v�sadkov�m cvi�i�ti. Na jeho lanov�m syst�mu byl p�ipevn�n pad�kov� postroj a v n�m upoutan� v�sadk�� poletoval kolem pr��el� budovy na dvo�e kas�ren.

P�i nat��en� filmu do�lo k mimo��dn� ud�losti, kterou ve sv� vzpom�nce popsal jeden z na�ich zaslou�il�ch para instruktor� plukovn�k v. v. Jan Ivan Luk�ek. � P�i seskoc�ch do M�chova jezera se nat��ela ��st sc�ny, p�i kter� je jeden z para�utist� n�hodn� odnesen v�trem nad vodn� hladinu a p�istane do vody. Za herce Jana T��sku si jako dubl�ra pro sc�nu p�i seskoku re�is�r vybral mne. Byl v�ak velmi n�ro�n�, st�le se mu n�co nel�bilo, jednou to byly nedostate�n� mraky na obloze, jindy �patn� z�b�r dopadu do vody a j� nev�m co je�t�. Tak jsme sk�kali s vybran�mi voj�ky jeden seskok za druh�m. P�i jednom z nich se sk�kaj�c� para�utista p�ed�asn� odstrojil z nosn�ho postroje, neudr�el se a odd�lil od pad�ku ve v�t�� v��ce. Bohu�el se p�dem na vodn� hladinu smrteln� zranil. Jeho nalezen� a vypro�t�n� z bahnit�ho dna bylo velmi slo�it� a trvalo n�kolik hodin. A� teprve za pou�it� dvou lodic spojen�ch r�hnem, na n� jsme upevnili na provazech uv�zan� kovov� kotvi�ky se jej poda�ilo nal�zt.� Vlastn� film kon�� hromadn�m seskokem z n�kolika DC � 4 a vysazen�m ��sti v�sadk��� na hladinu jezera.

Druh�, kr�tkometr�n� film s n�zvem � Dva mu�i a balon � vznikl v �eskoslovensk�m arm�dn�m filmu v roce 1959, rovn� v Pre�ov�, je�t� p�ed p�em�st�n�m brig�dy na Moravu. Podle sc�n��e Romana Hlav��e a v re�ii Pavla H�i se p�ed kamerou Jaroslava Kadlece objevili Stanislav Fi�er, Zden�k Kutil a Old�ich Slav�k. Jako kompars hr�li tak� p��slu�n�ci brig�dy. Odborn�m poradcem byl pozd�j�� n��eln�k v�sadkov� p��pravy 22. v�sadkov� brig�dy a velitel ASD Dukla Prost�jov, tehdy kapit�n Ji�� K�ivan. Film pojedn�val o dramatick� situaci, kdy se balon p�i v�cviku utrhl od nav�je�e a bez mo�nosti ovl�d�n� zmizel ve sm�ru k z�padn� hranici �eskoslovenska. Oba piloti, kte�� v tu dobu p�eb�rali povinnosti vysazova�e, z�stali v ko�i a po dramatick�ch minut�ch kritickou situaci zvl�dli. Poda�ilo se jim p�ist�t je�t� na �zem� na�� republiky.

A kone�n� je�t� jeden film z doby, kdy v�sadk��i sk�kali z balon� se poda�ilo nato�it v Chrudimi. U 4. v�sadkov�ho v�cvikov�ho st�ediska byla ve dnech 2. � 5. srpna 1963 nato�en� neozvu�en� � syrov� ��st � filmu zachycuj�c� seskoky do p�ehrady na Se�i v prostoru �idovsk�ho h�bitova u obce �stupky. Ale tak� seskoky na chrudimsk� leti�t�. Torzo filmu, kter� se zachovalo d�v� tu�it, �e m�lo j�t pravd�podobn� o v�cvikov� motiva�n� sn�mek. Jeho vzniku vydatn� pomohl kapit�n Vladislav Machek, n��eln�k v�sadkov� p��pravy st�ediska, kter� si p�ed dv�ma lety zahr�l epizodn� roli ve filmu Atent�t. Film se z ��sti nat��el rovn� na leti�ti v Chrudimi a kapit�n Machek si v n�m zahr�l malou roli skotsk�ho d�stojn�ka - instruktora v�cviku na�ich v�le�n�ch para�utist�. P�i tomto nat��en� pravd�podobn� vznikla my�lenka, kterou se v�ak nepoda�ilo dokon�it. M�l b�t nato�en film o v�sadkov�m v�cviku �SLA.

Pro ��ely filmov�n� a prov�d�n� seskok� z balonu do vody byl od 1. �enijn� brig�dy v Pardubic�ch zap�j�en vle�n� �lun �Mo��l� a t�i lodice slou��c� ke stavb� pontonov�ho mostu. P�ed seskoky byla provedena n�ro�n� pozemn� (vodn�) p��prava, kontroln� p�ezkou�en� plav�n� a odstrojov�n� z postroje p�ed dopadem do vody. Za t�m ��elem byl mezi dva stromy na okraji lesa na r�hno p�ipevn�n kruh s pad�kov�m postrojem na ���rami.

D�le pokra�ujeme doslovn�m p�episem vzpom�nky �enijn�ho n��eln�ka 4. VVS, tehdy nadporu��ka Stanislava Rychl�ho: �Jako �star� �enista� jsem s voj�ky vytvo�il trojlodn� pontonov� soulod� na kter�m jsme z tr�m� a prken smontovali podlahu. Balonov� �eta v �ele se sv�m velitelem por. Ottou Spev�kem, na b�ehu jezera mezi t�m naplnila balon. Ve�lo se do n�j v�ce ne� 220 lahv� plynu. V�sadk��i p�ipravili prvn� dv� �tve�ice sk�kaj�c�ch. Prvn� dvojice nasedla do ko�e i s vysazova�em. Ko� p�idr�ovala obsluha balonu uvnit� jedn� z lodic. Pomoc� n�jezdov�ch m�stk� se na plo�inu p�esunul automobil ZIS s navij�kem a upevn�n�m balonem. Potom pomoc� �lunu �Mo��l� ( m�l zabudov�n motor Tatra 111 ), jsme cel� za��zen� p�ipraven� k prov�d�n� seskok� dot�hli na vodn� plochu. Ostatn� p�ipraven� v�sadk��i nasedli do jedn� z lodi soulod�, tak aby mohli postupn� nasedat do balonov�ho ko�e. Byl vybr�n prostor pro zakotven� tak, aby lid� po v�skoku, po v�tru dopadali na hladinu jezera.

Kameraman se nechal uv�zat do lanov� nad ko�em, aby mohl sn�mat seskoky shora, z nadhledu. N�kte�� kluci mi tvrdili, �e si dokonce jednou sko�il. Pr� �lo o s�zku s re�is�rem (kameramanovi bylo asi 50 let). Cel� akce prob�hala za velk�ho z�jmu ve�ejnosti. Nat��elo se v dob� dovolen�ch a v�ude bylo plno rekreant� i rekreantek. Toho vyu�ili re�is�r s kameramanem a dot��eli r�zn� romantick� z�b�ry s d�v�aty a t�bor�kem, z�padem slunce nad vodou, p��pravou kapra na ro�ni a t�eba i loven�m lahv� piva z vody. �

Vlastn� seskoky prov�d�li pouze voj�ci z povol�n� a d�leslou��c� podd�stojn�ci a v�e prob�halo �jako na dr�tku� proto�e cel� akce byla organiza�n� a materieln� technicky p�ipravena do nejmen��ho detailu.

Druh� ��st filmu byla nato�ena na chrudimsk�m leti�ti. Zahrnovala t�lesnou p��pravu, p�edev��m s p�ekon�v�n�m v�sadkov� p�ek�kov� dr�hy, pozemn� v�sadkovou p��pravu na v�sadkov�m cvi�i�ti a na z�v�r seskoky z balonu. Jedna ��st ukazovala tak� v�cvik mlad�ch v�sadk���, branc�.

Na po��tku �edes�t�ch let bylo v tabulk�ch po�t� v�sadkov�ch jednotek st�le je�t� 5 souprav balon� DAG � 9. Po p�est�hov�n� ze Slovenska byl jeden balon v pos�dce Hole�ov, dva v Prost�jov� a zbyl� dva ve v�cvikov�ch st�edisc�ch 1. a 4. arm�dy, tedy v Lu�t�nic�ch a Chrudimi.

Zat�mco u v�sadkov� brig�dy byla k pou�it� balon� vytvo�ena balonov� rota, u 7. v�sadkov�ho pluku ZU v Hole�ov�, u 1. VVS v Lu�t�nic�ch a 4. VVS v Chrudimi byly v organizaci balonov� �ety. Nem�ly v�ak stejnou organizaci a u� v�bec ne po�ty osob v jednotk�ch.

Balonov� �ety ve V�sadkov�ch v�cvikov�ch st�edisc�ch i u 7. v�sadkov�ho pluku Zvl�tn�ho ur�en�, byly tvo�eny velitelem �ety ( d�stojn�kem ) a zpravidla jedn�m ( rotmistrem ) prapor��kem � mechanikem balonu, dv�ma �idi�i ZIS � 151 z nich� jeden byl � star�� � , �ty�mi ( rotmistry ) prapor��ky piloty balonu ( v�sadkov�mi pr�vodci ) a �ty�mi voj�ky z�kladn� slu�by - p��slu�n�ky �ety ( vysazova�i ). �et� u 7. v�sadkov�ho pluku Zvl�tn�ho ur�en� velel kapit�n Jozef Bodn�rik. U 1. V�sadkov�ho v�cvikov�ho st�ediska v Lu�t�nic�ch npor. Bohuslav K�i�ka a v Chrudimi ( 4. VVS ) por. Otto Spev�k. ( pozn. funkce v �et� byly prapor�ick�, ale v�t�inou je vykon�vali rotmist�i, nebo d�leslou��c� podd�stojn�ci, po�ty a n�zvy funkc� se m�nily ).
Balonov� rot� 22. v�sadkov� brig�dy po kapit�nu Lubo�i �ul��kovi, velel v Prost�jov� od po��tku �edes�t�ch let a� do jej�ho zru�en� nadporu��k Jind�ich Star�, pozd�j�� plukovn�k, velitel 22. v�sadkov�ho pluku.

Z jeho vzpom�nek na dobu kdy byl velitelem t�to zaj�mav� jednotky cituji doslova : �Asi v roce 1963, jsme byli odveleni s balonem, nezbytnou technikou a obsluhou, na po�adavek �stavu hygieny Praha, k elektr�rn� v Tu�imic�ch. Balon jsme m�li zakotven ve v��ce pades�t metr� nad �rovn� horn�ho �st� kom�na, pod ko�em a� k zemi zav�eny p��stroje asi po �ty�iceti metrech, ty sn�maly teplotu, rychlost v�tru, vlhkost ovzdu�� a kdo v� co je�t�. Ve sm�ru v�tru a� do vzd�lenosti n�kolika kilometr� byly skupiny, kter� na velk� plachty zachycovali spad pop�lku. Byl to z�itek jak pro m�stn� obyvatele, kte�� se na �cepel�na� chodili d�vat, tak i pro d�ti na �koln�ch exkurz�.

Z jeho vzpom�nek se tak� dov�d�me tak� prav� ��el mal�ho balonu, jeho� pou�it� ve filmu V�hav� st�elec jsme nep�esn� popsali. Cituji plk. J. Star�ho : � mal� balon pro jednu osobu jsme naz�vali �skokan�, slou�il pro prov�d�n� prohl�dek a oprav balonu, ukotven�ho na baloni�ti, pokud byla oprava nutn�. Po balonu se tak dalo chodit a zav�en� �oprav��� pod � skokanem � byl dr�en dv�ma lany obsluhou balonu. Skon�il v�ak neslavn�, p�i zkou�ce p�ed n�jakou oslavou, �krtl o elektrick� veden� a sho�el.

Brig�da v t� dob� m�la t�i balony. Jeden byl trvale napln�n a ukotven na baloni�ti, ostatn� dva ulo�eny. Baloni�t� bylo zvl�tn� ��ste�n� zahlouben� m�sto ohrani�en� ze v�ech stran vysokou st�nou z betonov�ch panel�. Jeho rozm�ry byly �ctyhodn� ( d�lka p�es 40 metr� a ���ka okolo 20 metr� ) V n�m byly ulo�eny i tlakov� l�hve s vod�kem a dal�� sou��sti, jako balonov� ko� a podobn�. Cel� prostor byl trvale st�e�en.

Rota m�la pom�rn� zvl�tn� slo�en� automobilov� techniky. Byly v n� 3 ks specieln�ch automobil� ZIS � 151 s nav�jedlem, 1 ks Tatra 805, 2 ks P V3S - sk���ov� pro zabezpe�en� doskokov� plochy, Tatra 111 s vlekem pro p�epravu tlakov�ch lahv� s vod�kem, 1 ks traktor Zetor, 1 ks p�sov� buldozer a ter�nn� GAZ 69 A.

K obsluze a �dr�b� balon� vydalo Ministerstvo n�rodn� obrany v roce 1953 p�edpis s ozna�en�m Mat � v�s III � 1. Balony DAG 1, DAG 2 ( jin� ozn. Dag 2, Dag 9 � pozn. autora ). Vzhledem k obs�hlosti p�edpisu uvedeme pro ilustraci jen jeho jednotliv� hlavy.

Hlava 1 . Popis a za��zen� balonu
  1. 1. ��el a celkov� charakteristika za��zen�
  1. 2. Za��zen� balonu DAG � 1
    Obal
Str�n� soustava
Stabiliz�tory
Lanov�
  1. 3. Za��zen� balonu DAG � 2
    Obal
Str�n� soustava
Stabiliz�tory
Lanov�
  1. 4. Plynov� ventil PAK � 1
  1. 5. Ko� s nosnou konstrukc�
  1. 6. P��slu�enstv� balonu
     
Hlava 2. Pou��v�n� balon� DAG � 1 a DAG � 2
  1. V�eobecn� pokyny
  2. Napln�n� balonu vzduchem a jeho prohl�dky
  3. Regulace a p�ezkou�en� �innosti plynov�ho ventilu PAK � 1
  4. Napln�n� balonu plynem a mont� ventilu
  5. Zakotven� a �dr�ba balonu na kotv�ch
  6. P��prava k vzestupu
  7. Pokyny k vzestupu
  8. Stahov�n� balonu a pr�ce p�i p�ist�n�
     
Hlava 3. Opravy a o�et�ov�n� balon� DAG � 1 a DAG � 2 ( V�t�� opravy byly prov�d�ny v n. p. OPTIMIT Odry )
  1. Opravy balonu a technick� prohl�dky k oprav�. Opravy balonu napln�n�ho plynem. Opravy r�zn�ch kaz� na obalu.
  2. Ulo�en� balonu v obalu a ulo�en� r�zn�ch sou��st�. Oprava rozlepen�ch �v�.
  3. Pokyny pro o�et�ov�n� balonu

Pouh� p�ibl�en� jednoho z �ady p�edpis� pro �innost s balony, d�v� dostate�nou p�edstavu o tom, jak slo�it� za��zen� balon byl a co v�echno musely jeho obsluhy br�t v �vahu.

Konstrukc� byl balon t. zv. � drakovit� � s kapkovit�m t�lem s vodorovn�m stabiliz�torem a svisl�m k�lem sm��uj�c�m k zemi. Obal t�la byl vytvo�en se�it�m dvojit� vrstvy � egyptsk� � vysoce kvalitn� bavlny, kter� u stabiliz�toru a k�lu p�ech�zela do jedn� vrstvy. Stabiliz�tor i k�l m�l na jeho n�b�hov� hran� zvl᚝ upravenou kapsu pro p��stup n�porov�ho vzduchu, kter�m se po startu plnil uveden� stabiliza�n� syst�m na z�di balonu. Pro p��stup vzduchu byly vzadu uvnit� obalu, pod�l zes�len�ho ku�elovit�ho konce t�lesa, zvl�tn� kan�ly, kter� umo��ovaly aby nahromad�n� vzduch z�st�val v � kaps�ch � dlouho po sta�en� balonu k zemi.

Plnic� otvor byl vybaven ruk�vem ( apendixem ), kter� byl um�st�n na lev� i prav� stran� stabiliz�toru na odtokov� hran�. Na lev�m boku v p�edn� ��sti, byl um�st�n ventil (PAK-1). Ten se otv�ral a zav�ral zata�en�m za ���ru z ko�e balonu. Z�rove� fungoval jako bezpe�nostn� ventil a p�i v�t��m p�etlaku plynu se otev�el a nosn� plyn byl upou�t�l. Balon byl vybaven tak� trhac�m popruhem, kter� byl na�it na st�edu p��d�. M�l tvar obr�cen�ho p�smene � V � a slou�il pro rychl� vypu�t�n� plynu. Roztr�en�m vznikl troj�heln�kov� otvor. Byl rovn� ovl�dan� z ko�e pilotem - vysazova�em. �lo o havarijn� za��zen� v p��pad� nenad�l� ud�losti, ke kter� mohlo p�i provozu doj�t.

Ke zjednodu�en� popisu bylo v p�edpisech pou��v�no k popisu balonu v�raz� � t�lo, hlava, prav� a lev� bok , z��. � T�lo balonu bylo zes�leno a dr�eno v ur�en�m tvaru soustavou n�b�rov�ch gum sta�n� soustavy. Jednotliv� gumy byly ��slov�ny a m�ly r�znou d�lku, kter� odpov�dala jejich funkci. V horn� ��sti balonu byla na�ita vrstven� l�tka na n� byla uchycena popou�t�c� lana. Ve st�edn� ��sti t�la pak lana poutac� a dole lana ko�ov�. P��� balonu byla opat�ena vod�c�m lanem. Na z�di byla upevn�na lana ��d�c�. K nav�jedlu sm��ovalo lano, kter� bylo spojeno se dv�ma p�ry lan, je� byla upevn�na v p�edn� a st�edn� ��sti t�la balonu a tvo�ila p�smeno � V � . K balonov�mu ko�i pak sm��ovala lana vych�zej�c� ze st�edn� a zadn� ��sti t�la stejn�m zp�sobem. V m�st� kde tvo�ila doln� hrot p�smene �V � bylo um�st�no oto�n� spojen� ukon�en� � hrazdi�kou � ze kter� vych�zelo lanov� zav�en� ko�e. Povrch balonu byl cel� nat�en st��brn�m n�t�rem, kter� tkaninu chr�nil proti pov�trnostn�m vliv�m a odr�el nejdokonaleji slune�n� paprsky.

Ko�, ze kter�ho se prov�d�ly seskoky byl hranat�, �irok� � 180 cm, dlouh� a vysok� � 120 cm. Na obvodu doln�ho okraje, m�l na protilehl�ch stran�ch v rovni podlahy, po dvou kovov�ch dr�adlech. Slou�ila pro jeho p�idr�en� p�i p�ist�n� na zem. Tuto �innost prov�d�li voj�ci obsluhy. Kostru tvo�ily sva�ovan� ocelov� trubky. Podlaha byla d�ev�n� la�ov�, nebo prkenn�. Boky ko�e byly vyrobeny ��ste�n� z plechu a dopln�ny byly p�ekli�kou. Dve�e byly lichob�n�kov�, dole u��� ne� naho�e, zav�en� na jednoduch�ch pantech. Otev�raly se po vyta�en� z�vla�ky sm�rem ven. Pr�h tvo�ilo �ir�� vodorovn� prk�nko. Naproti dve��m bylo ven v�klopn� vodorovn� pomocn� sed�tko pro vysazova�e � pilota. Ten sed�l z�dy ven tak, �e jeho pad�k v�razn� p�e�n�val p�es okraj ko�e. Vysazova� m�l na sob� pad�k zabalen� na ru�n� otev�en� a p�i sv� �innosti m�l poutac� p�s s lanem a karabinou. Dv� pevn� sed�tka pro v�sadk��e byla vpravo a vlevo od dve��. Sed�lo se z�dy ke st�n� ko�e a byli jsme op�eni pad�ky o jeho st�nu. V ko�i bylo m�lo m�sta, tak�e jsme se t�m�� dot�kali koleny s proti sed�c�m v�sadk��em.

Balonov� ko� byl zav�en na tzv. balonov�m lanov� ve kter�m byla upevn�na � hrazdi�ka �. Ocelov� trubka na kterou se kotvily karabiny v�ta�n�ch lan pad�k� sk�kaj�c�ch v�sadk���. Do ko�e vstupovali zpravidla �ty�i v�sadk��i a pilot � vysazova�. Po�ad� n�stupu bylo opa�n� ne� po�ad� proveden� seskoku. Vysazova�, pokud nebyl v ko�i nastupoval jako prvn� (p�i zah�jen� seskok� a st��d�n�). D�le nastupovali v�sadk��i v po�ad� 4 � 3 � 2 � 1. Ihned po n�stupu jsme se kotvili karabinou na � hrazdi�ku �. Nato jsme usedli, zav�eli dv��ka a za�al vzestup. V jednom p�edpise pro u�it� balonu bylo uvedeno, �e je mo�no za 8 pracovn�ch hodin prov�st a� 200 seskok�. St�valo se ale, �e se � l�talo � jen v sestav� 2 + 1. Potom se doba na proveden� jednoho seskoku celou rotou, kter� m�la 80 � 100 voj�k�, hodn� prodlu�ovala.

Za vzestupu se ka�d� v�noval s�m sob� a sv�m pocit�m. Obklopovalo n�s ticho, kter� bylo ru�eno jen �um�n�m v�tru v lanov�, zvuk se m�nil podle s�ly n�kdy i ve svi�t�n�. Po dosa�en� p�edepsan� v��ky pro seskok stoup�n� ustalo a balonov� ko� se pon�kud zhoupl t�m, jak ustalo popou�t�n� lana z nav�jedla. Vysazova� dal prvn�mu v�sadk��i povel � P�ipravit �. Nato v�sadk�� otev�el dv��ka ko�e a postavil se na stup�tko s nohama u sebe. �innost jsme m�li dokonale nacvi�enou. Sou��st� pozemn� v�sadkov� p��pravy byl na cvi�i�ti i n�cvik n�stupu do ko�e, chov�n� v n�m a jeho opu�t�n�.

Na povel � Vp�ed � jsme zaujali polohu s rukama na z�lo�n�m pad�ku a provedli v�krok pravou nohou, ke kter� se lev� okam�it� p�isunula. Po odpo��t�n� t�� vte�in jsme provedli pohledem hlavou oto�enou vzh�ru a rukama zvednut�ma do voln�ch konc� nosn�ho postroje, kontrolu otev�en�ho vrchl�ku. Dal��m �konem bylo proveden� orientace a �prava sm�ru sestupu ve sm�ru p��zemn�ho v�tru. D�le bylo v�e stejn� jako p�i jak�mkoliv seskoku.

Vra�me se je�t� jednou k technick� str�nce balonu. Jednotliv� ��sti balonu m�ly rozd�lnou �ivotnost, ta se pohybovala od 6 m�s�c� po 10 let ( vlastn� balon ). O ka�d� ��sti a jej� �ivotnosti se vedl z�znam a bylo sledov�no dopl�ov�n� materi�lu podle toho, jak st�rnul a byl tak� obm��ov�n. Opravy t�la balonu se prov�d�ly bu� v z�vod� Optimit n.p. Odry, nebo u �tvaru. Na n�stupi�ti �tvaru byl balon ��ste�n� napln�n vh�n�n�m vzduchem a uvnit� pracuj�c� oprav��i jej z vnit�n� strany kontrolovali a opravovali. P�i �innosti u balonu bylo p��sn� zak�z�no pou��v�n� otev�en�ho ohn� a kou�en�. Balon byl uzem�ov�n kotevn�m lanem k odv�d�n� statick� elekt�iny, stejn� jako nav�jedlo, kter� bylo kotveno uzem�ovac�mi kol�ky. Kolem vozidla s nav�jedlem byly rozkl�d�ny roho�e a p��slu�n�ci obsluhy pou��vali izola�n� obuv a rukavice. P�edepsan� po�et obsluhy byl v uveden�m p�edpisu v po�tu 32 osob. Minim�ln� po�et osob nutn�ch pro provoz byl 15 voj�k�.

Samotn� rozm�ry balonu byly impozantn�. Povrch obalu m�l 600 m2. Svou d�lkou 35 metr� a pr�m�rem 10,8 metru po napln�n� vzbuzoval respekt. Rozp�t� vodorovn�ch k��del stabiliz�toru, stejn� jako jeho svisl� ��st byly rovn� �ctyhodn�, po napln�n� vzduchem dosahovaly v�ce ne� 12 metr�, plocha stabiliz�tor� byla celkem 94 m 2. V�ha pr�zdn�ho obalu balonu dosahovala 420 kilogram� a jeho objem byl 1030 m 3. Pr�zdn� ko� balonu v�il 85 kg. Praktick� dostup 500 m, u�ite�n� zat�en� 480 kg. Kapacita c�vky byla 4000 metr�.

Vzpom�nky na seskoky z balon� z�st�vaj� v mysl�ch v�sadk���, kte�� je prov�d�li a� do poloviny �edes�t�ch let XX. stolet�, jako zaj�mav� z�itek. V�etn� toho m�ho prvn�ho, kter� z�stal nep�ekon�n svoj� v�jime�nost�, a� po posledn� patn�ct�, no�n� na konci kv�tna v roce 1964. T�m skon�ilo pou��v�n� balon� jako technicky p�ekonan�. P�echod na modern� velkokapacitn� letadla An � 12, byl sice rychl�, ale znamenal pro n�s za��tek nov� �ry v prov�d�n� vojensk�ch seskok�.

Balonov� rota brig�dy byla zru�ena v roce 1966. Jej� p��slu�n�ci, voj�ci z povol�n�, se stali odborn�mi funkcion��i v�sadkov� p��pravy a byli v�t�inou za�azeni k jednotk�m �tvar� jako bali�i pad�k� � instrukto�i, vysazova�i. Balonov� �ety V�sadkov�ch v�cvikov�ch st�edisek zanikly s ukon�en�m �innosti st�edisek v roce 1964. Rovn� balonovou �etu 7. v�sadkov�ho pluku Zvl�tn�ho ur�en� potkal stejn� osud.

P�i zpracov�n� tohoto �l�nku bylo pou�ito vzpom�nky kapit�na v.v. Josefa Babick�ho, plk. Ing. Jind�icha Star�ho, Ing. Vladim�ra Laciny a jejich d��ve zpracovan�ho materi�lu. Chceme jim pod�kovat za mo�nost pou�it� jejich vzpom�nek. D�le pak �l�nku Pavla T�ce v �asopise L a K z r. 1998 a materi�l� VHA A�R na Invalidovn� v Praze.

 

 

�ejen - p�evzato z forum.CSLA.cz

copyright © http://www.csla.cz
Vyhledat
Webarchiv


TOPlist

Creative Commons License
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND

 

Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY
http://www.csla.cz - http://forum.csla.cz - http://kvh.csla.cz

ZBRANĚ Pusky