|
Mil Mi-4 Mi-4 je výsadko-dopravní vrtulník, který je určen pro převoz výsadkářů různých druhů vojenské techniky a raněných z těžko dostupných míst. Náklad do váhy 1100 kg je považován za normální zatížení vrtulníku. V případě nutnosti je možno vrtulník přetížit až do váhy nákladu 1500 kg. Toto je na úkor stoupavé rychlosti, výšky, dostupu a dopředné rychlosti. Vrtulníky Mi-4 tvořily v 60. a 70. letech minulého století páteř vrtulníkového letectva ČSLA. Zabezpečovaly dopravu osob, techniky a materiálu, stavebně montážní činnost, spojovací a retranslační lety, působily i rolích záchranných a bitevních vrtulníků. V československém letectvu sloužil vrtulník Mi-4 v letech 1956 – 1986. Dodány v letech 1956 – 1964, vyráběny byly v Saratovu v tehdejším SSSR (dnes Ruská federace). Trup vrtulníku celokovový, poloskořepinový. Nákladní kabina měla objem 16 m3 a vešlo se do ní 11 plně vyzbrojených výsadkářů nebo 15 cestujících, popř. 1 250 kg nákladu (lehký osobní automobil, dva vojenské motocykly nebo bezzákluzový kanon. Eventuálně mohlo být podvěšeno břemeno o hmotnosti do 1 300 kg. Záchranné verze byly vybaveny palubním jeřábem o nosnosti do 250 kg. Pilotní kabina se nacházela nad nákladní a byla dvoumístná. Do nákladní kabiny bylo možné nastupovat dvířky na levé straně trupu nebo nákladními vraty pod ocasním nosníkem, ke vstupu do pilotní kabiny sloužil buď průlez z nákladní kabiny nebo stupačky na boční straně trupu a odsuvný překryt. Pohon zajišťoval hvězdicový čtrnáctiválec (dvojitá řada) AŠ-82V, uložený v přídi se sklonem 28°. Chlazení bylo zajištěno ventilátorem spolu se soustavou chladících otvorů na trupu. Reduktor byl uložen za kabinou pilotů, pohonná hřídel tak procházela mezi pilotními sedadly. Hlavní rotor je čtyřlistý, pravotočivý; vyrovnávací rotor třílistý. Hlavňovou výzbroj (pokud byla osazena) tvořil 12,7 mm kulomet Afanasjev v podtrupové gondole, zásoba nábojů činila 200 ks. Podle dostupných údajů k nám bylo dodáno asi 160 ks vrtulníku Mi-4. Bližší údaje bohužel nesjou k dispozici. Několik strojů sloužilo i letky MV. Za dobu služby došlo na tomto typu vrtulníku k 5 katastrofám a 14 nehodám. Barevné schema vojenských vrtulníků Mi-4 v československém letectvu tvořil khaki nátěr nebo kamufláž ve tvaru nepravidelných skvrn hnědé a zelené barvy. Některé stroje měly modré spodní plochy. Barevné byly výsostné znaky a trupové číslo bylo provedeno bíle. Do roku 1957 tvořilo trupové označení písmeno D, pomlčka a dvojice číslic (umístění z obou stran trupu pod okénky nákladní kabiny), po roce 1957 čtyřmístné číslo na horní části trupu nad bočními dveřmi a stejně tak i na druhé straně. Varianty vrtulníků Mi-4 v československém vojenském letectvu: Mi-4 První dodávané varianta. Od další zavedených verzí se lišila dlouhou podtrupovou gondolou, v jejíž zadní části byly umístěny palubní akumulátory. Mi-4A Má kratší gondolu (akumulátory byly přemístěny do přídě za motor), jinak rozmístěné ventilační otvory pro chlazení motoru a upravené zasklení stropu pilotní kabiny (mimo dalších drobných změn). Od roku 1960 byly vrtulníky vybavovány celokovovými listy nosného rotoru. Mi-4B Československá úprava na bitevní verzi. Na boky byly přidány závěsníky, na kterých byly nejčastěji na každé straně zavěšeny dvojice raketových bloků UB-19-57UMVP nebo UB-16-57UDM (i jejich kombinace) nebo dva čtyřnásobné bloky 130 mm raket JRRO čs. konstrukce (opět na každém boku). Nad pravou stranou kabiny byl nainstalován fotokulomet S-13. Verze B byly v počtu zhruba 40 strojů přestavěny z verzí A. Základní takticko technická data Mi-4:
Prameny: Zpracoval Lukáš Doubrava
copyright © http://www.csla.cz |
|
