|
JAK JSME SE BAVILI Jednou z nejdůležitějších věcí každého záklaďáka bylo číslo, které udávalo počet dní zbývajících do odchodu do civilu. Každý kdo narukoval to měl automaticky "za milion" a před mazáky nebylo radno skutečné číslo první půlrok vyslovovat, protože je to nad míru iritovalo a dotyčný si pak musel tento prohřešek řadně "odkroutit". Jubilejní čísla, jako například "za 500", "za 300", "za 100" byla vždy důvodem k oslavě a nezřídka se vytvářeli bankovky se stejnou nominální hodnotou, nebo se vystavovala smuteční oznámení apod. Posledních 150 dnů vojny si většina vojáků krátila "stříháním metru". Jednalo se o 150cm dlouhý krejčovský metr, který si mnozí ještě různě zdobili, vyřezávali a barvili. Stříhání metru bylo zakázané, protože prý uráželo vojáky z povolání. Poslední dva měsíce před odchodem do civilu si mazáci vyráběli tzv.průkazy záložáka. Vyráběny byly s dostupných materiálů především během nočních služeb apod. Každý průkaz záložáka obsahoval tiket sportky, do kterého se zaškrtávali zbývající dny do odchodu z vojny. Na zobrazeném průkazu je na bílé straně i účet, který čerství záložáci zanechali po "vypuštění do civilu" v nejbližším hostinci (pro zajímavost, je to za pivo pro osm lidí :)
Před odchodem do civilu se také vytvářely různě graficky vyvedené poslední pozdravy z vojny a ozdoby na připnutí z trikolóry. V dřívějších letech, převážně těch šedesátých byla populární tvorba legračního tabla skreslenými figurkami vojáků, opatřena obličeji z fotografií záklaďáků. Oblíbenou kratochvílí v předvánočním čase byla také tvorba vánočních přání a novoročenek. Za vaše připomínky, vzpomínky apod. budeme vděční.
|
|
