|
SLUŽBA VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ O službě ve výcvikovém prostoru ze vzpomínek vojáků z povolání. Uvítáme i Vaše vzpomínky na adrese web@csla.cz. Záležalo na posádke kde sa nachádzala, ale aj od toho čo považuješ za výcvik vo VVP.V podstate každá posádka ( nie útvar ) mal v blízkosti nejaké VVP ( vojenské výcvikové priestory ).Za seba by som odhadol, keď odmyslím výcvik na zariadeniach v rámci nášho útvaru,tak vo VVP sme ročne strávili cca 50-70% času ročne.Niekedy aj viacej, podľa plánu na výcvik. rok.A to sme mali tú výhodu, že náš útvar bol na okraji VVP, takže pomerne často sme mohli na noc ( VZP-vojaci z povolania) ísť domov, vojská do kasarní, i keď často boli aj nočné zamestnania.Môj najdlhší pobyt vo VVP, bez možnosti ísť domov bol napr. 6 týždňov.Ale rakeťáci vedia tiež svoje. Napr. oficiálne sme mali na útvare stanovenú VZP pracovnú dobu od 07.00 do 17.00, ale zpravidla každý druhy deň velitelia jednotiek na stupni čata, rota, prápor boli v kasárňach už pred budíčkom (05.55hod ), alebo na večierku ( 22.00hod), prípadne nočný dozor, dozor soboty, nedele, sviatky, poučovanie do služieb, stráží, kontroly. Úplne normálne na našom útvare bolo chodiť do služby 1-2x mesačne na 24 hodín.Táto 24hod. služba trvala napr. s dozorom ráno od cca 05.30, cez celodenný výcvik do cca 14.00 hod. s nástupom do služby o cca 15 hodine ( to sa menilo) + 24 hodín služba, odovzdanie služby a večerný dozor do 23-00 hod., celkom cca 41,5hodín odslúžených hodín v kuse. Keď v rýchlosti spočítám počty hodín dôstojníka na stupni čata,rota,prápor na útvare tak to vychádza na cca 12-16 hodín denne.Samozrejme boli dni keď sme stíhali byť doma už okolo 17.45.-18.00 hod. večer.Tých ale bolo málo.Asi jednoduchšie by bolo vyčísliť čas čo sme boli mimo prácu, to bolo tak cca 8-12 hod denne, tak 1-2 soboty, 2-3 nedele do mesiaca.Jednoducho to bolo na dnešné pomery nepredstaviteľné a neporovnateľne náročnejšie.Ku zlepšeniu-zníženiu počtu hodím v práci, došlo až koncom 80-tych rokov a v 90-tych rokoch. Majanko - převzato z forum.CSLA.cz U bojového útvaru jsem sloužil od roku 1981 jako výzbrojař u tankistů.Vyvedení do VVP byly praporní, plukovní a divizní. Nejčastěji jsme jezdili na Doupov, Mimoň a do Strašic na Bahna kde byl prováděn výcvik ve střelecké přípravě,taktické přípravě a řízení bojových vozidel.Náš prapor (Lounský) zabezpečoval též výcvik útvarů ze Strašic,Rakovníka a Žatce.Na VVP jsem strávil každý rok asi 120-130 dní.Po roce 90 výcvik na VVP rapidně poklesl a po roce 2000 se téměř zastavil.Intenzita výcviku ČSLA a AČR ve VVP se nedá vůbec srovnat. Libor_K - převzato z forum.CSLA.cz Sloužil jsem u bojových útvaru 9.td od roku 1972-1993,tak plně zde souhlasim s bývalými kolegy.Vojáci s povolání trávili ve VVP stašně moc času u naši divize to dělalo cca 4-5 měsícu ročně.Pokud uvedený důstojník nebyl za odměnu vybaný na údržbu VVP Boletice,která se prováděla 2X ročně.Dále se ještě v měsíci říjnu těžilo dřevo na zimní měsíce.Po roce 1980 už to bylo lepší byly vybudovány dřevěné sruby k ubytování vojsk,Jinak se po celý rok spávalo pod stanem,a při mínus 15stupńů C to nebyl žádný med.Kdo to neprožil,těžko o tom může mluvit.Nejhůře na tom byli zástupci velitele pluku pro výcvik,kteří tam strávili nejvíce času,a to po celou dobu než se tam vystřídaly všechny jednotky pluku.Osobně už bych to dnes nechtěl tyto pobyty znovu prožít.Většina mých kolegů za tyto pobyty zaplatila rozbitými manželstvími.Těžko se těmto ženám vysvětlovalo,že manželé většinu času s roku tráví buď v kasárnách,nebo na vyvedeních ve VVP. K.Kunovski - převzato z forum.CSLA.cz Slúžil som u útvaru PVO PV naPL systéme KUB a môj rekord vo VVP v jednom roku od 20.1 do 15.3. potom od 2.5 do 28.8 a nakoniec v oktobri s nadsluhovačmi na ťažbu dreva.Keď sa mi niekedy podarilo dostať domov o 17,00 tak som sa divil a čakal som spojku.A tých prebdených nocí doteraz si vážim keď sa môžem celú noc vyspať. Starešina - převzato z forum.CSLA.cz |
|
