Hlava ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Útvary Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci ČSLA ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba KVH Forum Spolubojovníci ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba KVH Forum Spolubojovníci

VÝPOČETNÍ TECHNIKA V ČSLA

Počáteční snahy zavést výpočetní a automatizační techniku do procesu velení a řízení ČSLA sahají do poloviny padesátých let. V prostorách původní budovy ministerstva národní obrany byla vybudována Strojněpočetní stanice MNO. Vybavení tvořilo několik děrnoštítkových strojů typu ARITMA zaměřených na hromadné zpracování dat. Většinou šlo o vnitřní agendu armády jako mzdy a platy zaměstnanců a ubytovací agendu apod.. V roce 1960 bylo vytvořeno samostatnéoddělení mechanizace evidence. O dva roky později byla strojněpočetní stanice zrušena a v prostorách objektů Dukly na Julisce bylo zřízeno středisko mechanizace a automatizace MNO. Středisko bylo vybaveno novými programovatelnými abecedně-číslicovými stroji ARITMA. I na jednotlivých velitelstvích svazků byly postupně vytvářeny menší strojněpočetní stanice a postupně nastával širší rozvoj zpracování dat na děrnoštítkových strojích. Společně s ním začala pomalu klíčit idea využití výpočetní techniky i v polních podmínkách pro práci štábů. V té době poměrně vyspělá bojová a spojovací technika podnítila vznik pojízdné soupravy děrnoštítkových strojů nazvanou MOST. Bohužel projekt MOST, provázený klasickými problémy, skončil stejně neslavně jako mnohé projekty před ním. Po různých pokusech o efektivní využití v praxi byla souprava bez možnosti praktického použití zrušená. V tomto období byla také zřízena dvě významná armádní pracoviště. První byl Elektronický výzkumný ústav v Praze Jincích (později přejmenován na Výzkumný ústav 060), který se podílel na rozvoji automatizační techniky po technické stránce. Druhým bylo Středisko mechanizace a automatizace v Praze Braníku (později Výzkumný ústav 401). Armáda si uvědomila nutnost vychovávání vlastních automatizačních odborníků, což se projevilo i vytvořením speciální katedry pro oblast vojenské výpočetní techniky při Vojenské akademii v Brně v roce 1962. Tato katedra existuje dodnes. Ve srovnání s ostatními počítačovými katedrami na vysokých školách patří k těm s nejdelší tradicí a stále nic neztratila na svém prestižním postavení. V roce 1965 byl na vojenské akademii nainstalován první počítač na katedře. Byl to MINSK 21.

Další léta přinesla stále větší uvědomění nutnosti využití počítačů ve velení a řízení armády. Proto v roce 1967 vznikla přímo na Generálním štábu Správa vojenských informací jako orgán funkčně zodpovědný za rozvoj dané oblasti. V jeho přímé podřízenosti vzniklo v budově Generálního štábu Informační středisko. K prvnímu vybavení patřil počítač EPOS 1, který sloužil armádě až do roku 1972. Informační středisko prošlo dlouhou cestou vývoje. Mnohokrát měnilo svůj název (později Výpočetní a projektové středisko, pak Vývojové a projekční středisko automatizace velení vojskům) i svoji podobu, ale jeho existence zůstala zachována až dodnes a stále patří mezi hlavní střediska automatizace armády. Dnes má opět nové jméno, Vývojové a technologické centrum informatizace AČR, a pohltilo část pracovníků zrušeného Výzkumného ústavu 401 v Braníku. Taktéž ostatní strojně-početní stanice svazků se postupně měnily na výpočetní střediska a byly osazovány novou automatizační technikou. V roce 1970 začaly být zaváděny do armády počítače EPOS 2 (ZPA 600). Celkově jich v armádě až do roku 1978 a jeden dokonce v mobilní podobě na několika nákladních automobilech se speciální nadstavbou. Byl určen pro práci štábu v polních podmínkách. Mezi jeho hlavní nevýhody patřilo, že se musel pokaždé znovu dlouze oživovat.

Vývoj orgánů zodpovědných za rozvoj automatizace v rámci armády přešel rychlým vývojem stejně jako sama výpočetní technika. Postupně byly zaváděné do armády další modernější počítače. Jednoznačně to byly další typy ruského počítače MINSK 22 a MINSK 32. Po vzniku JSEPu byly postupně na výpočetních střediscích nainstalovány sálové stacionární počítače středního výkonu EC 1030 (EC 1033). Od roku 1975 až do roku 1991 jich bylo v rámci armády v provozu 12 kusů. Později novější EC 1045 (1046). Je kupodivu, že tyto velké počítače byly v aktivním provozu ještě v roce 1995. Postupně byly nasazovány stále novější typy počínaje výpočetní technikou projektu SMEP zastoupené počítači SM, počítači ADT, později i domácími osmibitovými počítači TEXT 01, až po moderní počítače typu PC nebo Silicon.

Specifickou a samostatnou kapitolu ve vývoji výpočetní techniky znamenaly mobilní výpočetní prostředky pro práci v polních podmínkách. Samozřejmě že tato oblast je spojená hlavně s armádou. První vlaštovkou byla již vzpomínaná děrnoštítková souprava MOST. V 70.letech vznikla převozní počítačová souprava PŘÍPRAVA II. V těchto letech vznikly i pojízdné výpočetní automaty CONSUL 261 a 266, které u vševojskových, leteckých a ženijních svazků zabezpečovaly zpracování taktických, technických a týlových výpočetních úloh. V 80.letech byla do výzbroje zavedená řada malých mobilních počítačů MOMI, postavených na bázi minipočítačů ADT 4300 a 4500. Soupravy MOMI 2 a MOMI 3 umožňovaly výstavbu terminálových sítí v polních podmínkách. V druhé polovině 80.let byl zaveden nový zodolněný osmibitový počítač POTAS, který splňoval klimatické a mechanické požadavky podle vojenských norem. Dalším zajímavým polním automatizačním prostředkem byl ruský výpočetní systém PASUV. Byl umístěn v několika obrněných transportérech a umožňoval provoz a komunikaci mezi transportéry i za přesunu.

V letech 1985 až 1990 probíhaly státní úkoly SMEP-SII a VYLET, v rámci kterých se vyvíjely nové speciální prostředky výpočetní techniky, splňující požadavky čs. vojenských norem. V důsledku změn po listopadu 1989 však došlo k ukončení vývojových prací a výroba zařízení, z nichž některé již byly ve stádiu funkčního prototypu, nebyla realizována, neboť pozbyla původního účelu (hlavně kvůli technické zaostalosti a vysoké ceně).

ANTISKOLA.EU

Použité zdroje:
plk. Ing. Václav BUDIL, CSc. :
Z historie automatizace velení a řízení v armádě. Computer world 6/95
Jan KAŠE :
Výpočetní technika v bývalé ČSLA. Computer world 14/95
Ladislav BUŘITA, Jaromír KREJČÍČEK :
Výpočetní technika na Vojenské akademii Brno. Computer world 49/96

Vyhledat
Webarchiv


TOPlist

FORUM.CSLA.cz

MUZEUM.CSLA.cz



KVH ČSLA

Creative Commons License
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND

 

Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY
http://www.csla.cz - http://forum.csla.cz - http://kvh.csla.cz

ZBRANĚ Pusky