|
71. ÚDERNÝ VÝSADKOVÝ PRAPOR
V první polovině roku 1986 vydal NGŠ ČSLA nařízení o vybudování úderného výsadkového praporu v podřízenosti velitele Západního vojenského okruhu v posádce Chrudim. Realizací byl pověřen náčelník Správy bojové přípravy ZVO genpor. Milan Polák. Ke splnění všech potřebných opatření povolal náčelníka výsadkové a padákové přípravy 4. průzkumného praporu mjr. Petra Čejku.
Termín splnění úkolu byl stanoven na 1.10.1987. V prostoru budoucích kasáren letiště byly v té době rozmístěny civilní organizace Svazarm - aeroklub Chrudim, SLOVAIR a rovněž Výcvikové středisko řidičů multikár a vysokozdvižných vozíků. Některé objekty sloužily jako sklady vojenského materiálu.
V průběhu jednoho roku bylo nutno tyto objekty uvolnit a připravit k novým účelům. Souběžně byly budovány dvě " TESKO " ubytovny, každá pro 75 vojáků. V objektech chyběly komunikace, okolí bylo zanedbané. Mnoho křovin, nepotřebného materiálu a nevyhovující " dvacet pět let staré " výsadkové cvičiště, překážková dráha a rozbořená tunelová střelnice. Které na začátku šedesátých let používalo Výsadkové výcvikové středisko 4.A. To vše vyžadovalo opravu a rekonstrukci. Souběžně s přípravou objektů bylo nutno připravit materiál počínaje osobní výstrojí vojáků a důstojníků zbraněmi, bojovou a dopravní technikou, municí a dalšími druhy materiálu s perspektivou válečného rozvinutí praporu. Bylo nutno zorganizovat zabezpečení stravování, ošetřování výstroje, opravy techniky, finanční otázky a především vytvořit budoucí velitelský sbor praporu.
V této době byli z VVŠ PV ve Vyškově vyřazeni poručíci Zdeněk Kolář ( současný velitel 43. vmpr ), Miloslav Kiele, Vladislav Modrý, Jozef Frenák, kteří se na dobu jednoho roku stali příslušníky 22. výsadkového pluku v Prostějově s určením do funkcí velitelů čet budoucího úderného výsadkového praporu. Dále por. Jaroslav Košuda, který přišel z posádky Tábor. Důstojníky a praporčíky do dalších funkcí bylo nutné vyhledat a připravit tak, aby v době zahájení činnosti praporu byl velitelský sbor co nejúplnější. Tak postupně z Prostějova přišli npor.Dušan Krulík, mjr. Petr Novák a mjr. Jozef Marguš - pozdější první velitel, ten nastoupil 14 dnů před zahájením činnosti. Z posádky Podbořany mjr. Rudolf Job - zástupce pro týl a npor. Aleš Vodehnal - velitel roty. Z Čáslavi npor.Jiří Krátký - zástupce pro technické věci. Ze šumavských Prachatic mjr. Michal Kondrot - první náčelník štábu, mjr.MuDr. Dalibor Littner - lékař praporu. Z nedaleké Jihlavy mjr. Milan Prusák. Prvním instruktorem výsadkové přípravy byl nrtm. Jiří Frydrych, který nastoupil od 2. pzpr z Janovic nad Úhlavou. Prvních 50 vojáků základní služby, bylo přemístěno po předběžném výběru od motostřeleckých a tankových útvarů ZVO tak, aby dosloužili druhý rok základní služby u nově vytvořeného praporu.
Přes snahu vybrat co nejlepší budoucí výsadkáře, bylo nutno řadu vojáků II. ročníku po krátkém pobytu z disciplinárních důvodů přemístit zpět. Rovněž někteří nováčci nastupující 29. - 30. 9. 1987 byli Okresními vojenskými správami " vybráni ", tak byl v prvním roce existence „ odpad při výcviku“ značný. Plně se začala projevovat především fyzická nepřipravenost mužské populace.
Prapor nastoupil dne 1. 10. 1987 v 10:00 hodin k slavnostnímu nástupu, aby tak zahájil novou etapu své existence jako 71. ÚDERNÝ VÝSADKOVÝ PRAPOR.
Slavnostnímu aktu byli přítomni představitelé města a okresu Chrudim, veteráni II. světové války ze západní i východní fronty, plukovníci Rusnák a Vavrda , generálové Polák a Hrbek, bývalý velitel Výsadkového výcvikového střediska plk. Gallát, pplk. Renza, pplk. Machek, pplk. Šindler a řada dalších veteránů výsadkového vojska.
Tento den jsme oslavili rovněž 40. výročí založení první československé výsadkářské jednotky. ( 1. 10. 1947 Zákupy a Stráž p. Ralskem). Hlášení náčelníku Správy bojové přípravy Západního vojenského okruhu předal mjr. Ing. Jozef Marguš. Symbolickou štafetu výsadkových jednotek předal pplk. Ing. Jiří Hudský - velitel 22. výsadkového pluku v Prostějově, který seskočil jako první v čele armádních sportovních výsadkářů na plochu letiště Chrudim. Slavnostním nástupem bylo završeno úsilí o znovuvytvoření budoucí elitní jednotky československé armády.
První seskoky provedli příslušníci praporu dne 2. prosince 1987. Následovaly měsíce tvrdé přípravy, úspěchů i omylů, výcviku, ve kterém se začaly tvořit základy budoucí jednotky. S výcvikovými úkoly se postupně zdokonalovaly způsoby a metody provádění vlastní činnosti. Ruku v ruce probíhaly i organizační a materiální změny. Často se měnil také název praporu.
1. - 71. úderný výsadkový prapor od 1.10.1987
2. - 71. výsadkový úderný prapor od 1.10.1989
3. - 71. prapor rychlého nasazení od 1.12.1991
4. - 43. výsadkový mechanizovaný prapor od 1.4.1994
V červnu 1988 se prapor zúčastnil velkého armádního cvičení s názvem " ŠUMAVA 88 " ve výcvikovém prostoru BOLETICE, které se konalo za účasti pozorovatelů členských států NATO. Na doskokovou plochu KVĚTUŠÍN seskočilo třicet výsadkářů, z letounů L – 410, ti zabezpečili plochu pro přistání šesti vrtulníků se sedmdesáti dalšími příslušníky roty, která plnila úkoly taktického cvičení při ničení důležitých objektů protivníka na velkém prostoru. Rotě velel kpt. Aleš VODEHNAL.
V roce 1989 byl prapor rozšířen na 150 osob a byla mu předána původní bojová zástava historický název " 71.VÝSADKOVÝ ÚDERNÝ PRAPOR NÁRODNÍHO HRDINY JANA ŠVERMY " (6. 5. 1989 )
K dalšímu rozšíření došlo v roce 1991. Tehdy byla vytvořena rota týlového a technického zabezpečení a četa poddůstojnické školy. Prapor byl přejmenován na 71. PRAPOR RYCHLÉHO NASAZENÍ a dne 20.10.1991 mu byl vrácen původní historický název z roku 1947 „ 71. PRAPOR ČESKOSLOVENSKÝCH PARAŠUTISTŮ“.
V roce 1993 byly počty praporu zvýšeny znovu o 100 % a byla prováděna opatření k naplnění všech rot a samostatných čet praporu na plné počty. Dislokační opatření již v té době naznačovala zcela novou perspektivu, a to nejen perspektivu praporu.
Na podzim roku 1993 byl u praporu proveden první výsadkový přeškolovací kurz pro třicet tři nových důstojníků, budoucích příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, o jejímž vytvoření bylo v té době již rozhodnuto.
71. prapor rychlého nasazení byl dnem 1. 4. 1994, jako první útvar, vyňat z podřízenosti VVZ TÁBOR a podřízen Inspektorátu pozemního vojska GŠ AČR jako 43. VÝSADKOVÝ MECHANIZOVANÝ PRAPOR. Stal se tak prvním útvarem nově vznikající brigády.
4. BRIGÁDA RYCHLÉHO NASAZENÍ zahájila svoji činnost 1. července 1994. Příslušníci brigády absolvují řadu kurzů, zejména jazykových. Vojáci z povolání a délesloužící provádějí seskoky s padákem a ostatní příslušníci v rámci výsadkové přípravy absolvují základní výsadkový výcvik. Jen v letech 1994 - 1996 se u brigády uskutečnilo 25 tisíc 733 seskoků s padákem. Přeškolovacími kurzy prošlo v tomto období na 989 nových výsadkářů, z nichž bylo také patnáct žen, tedy téměř všichni vojáci z povolání v té době na funkcích. Perspektiva byla taková, že by i vojáci základní služby by zakončili 3 – 5 seskoky ve druhé polovině čtvrtého výcvikového cyklu. To ale už začínaly známé problémy se stárnutím padáků OVP – 80 a zavedením nového typu ( VTP – 100 ), který pro potřeby 4. brn vůbec nevyhovoval a začala se projevovat bezkoncepčnost ( viz Škopkova aktivita a p.)
Brigáda dnes tvoří základ moderních elitních sil naší armády. Je na hrotu profesionalizace, vybavována nejnovější technikou a materiálem. Její organizaci tvoří dva mechanizované prapory, jeden výsadkový mechanizovaný prapor, dělostřelecký oddíl, průzkumný a spojovací prapor, prapor zabezpečení, zdravotnický prapor a ženijní rota. V současné době má brigáda 3. 500 osob. Před třemi lety tvořilo základní jádro 150 výsadkářů. ( 1996)
Perspektivně se připravuje další profesionalizace, která umožní zvyšování odborné připravenosti, morálních a fyzických kvalit jejich příslušníků. Tak budou naplněny zvláštní odlišné znaky brigády:
- vysoký stupeň bojové připravenosti
- značná palebná síla spojená s vysokou manévrovostí a rychlostí nasazení
- schopnost přepravy do prostoru bojové činnosti po zemi i vzduchem
- schopnost plnění všech úkolů v mírových operacích
- připravenost k plnění nejnáročnějších úkolů v těžkém terénu, v horách, na vodních tocích apod.
Příslušníci 43. vmpr i ostatních útvarů brigády se zúčastnili řady společných cvičení s příslušníky zahraničních armád. Prvním z nich bylo cvičení CROSS - COUNTRY 94, které se uskutečnilo mezi příslušníky tehdy ještě 71. prrn a příslušníky čety námořní pěchoty Nizozemské armády v únoru 1994 ve VVP Boletice. Následovala celá řada dalších. Naši důstojníci i vojáci se tak měli možnost přesvědčit o plné srovnatelnosti kvality našeho výcviku s výcvikem jiných armád, přesvědčit se, že naše, zejména pěchotní a ostatní lehké zbraně nebo moderní dělostřelecká výzbroj, jsou plně srovnatelné se západními. Svými vystoupeními vždy příkladně reprezentují naši armádu i naši zemi.
Jsme teprve na začátku, před námi je mnoho složitých úkolů, mnoho překážek. Ty byly ostatně vždycky. Výsadkářům ale nikdy nechyběla odvaha a chuť poprat se s problémy a úkoly splnit.
ORGANIZACE VÝSADKOVÉHO ÚDERNÉHO PRAPORU - l987
- štáb praporu
- padáková výsadková rota (mírově l, válečně 3) - 4 čety
- protitanková rota (válečně, mírově l družstvo)
- minometná baterie (válečně, mírově l družstvo)
- četa min.l20mm, 2 čety min. 82 mm
- protiletadlová četa (válečně)
- spojovací četa (válečně)
- četa týlového zabezp. (mír. 2 družstva, válečně 3 ) - obvaziště ( válečně )
POČTY :
důstojníci a praporčíci
- 14(M)
osoby
- 136 (M)
- 620 (V)
ZBRANĚ :
RPG75 - 36
minomet l20 mm - 6
minomet 82 mm - 12
UKL 7,62 - 42
AGS17 - 6
PTRK 9K 11 - 18
SA58 - 520
BZK 82 mm - 6
PLŘS S2M - 6
Zpět na Historie výsadkových vojsk
Čejen - převzato z forum.CSLA.cz
|
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND
|
