|
VÝSADKOVÉ VOJSKO
| Úvodem | Historie výsadkových vojsk | Fotogalerie | Zpět na přehled druhů vojsk |
Organizační a dislokační přehled vývoje průzkumných jednotek ČSLA
v 50 a 60 letech
Rozkaz č.1 k založení výsadkového vojska
Vojáci výsadkových jednotek!
Bezpečnost státu vyžaduje politicky uvědomělou,dobře vycvičenou a moderně vyzbrojenou armádu.Moderní zbraně předpokládají statečného bojovníka, tělesně zdatného, vyspělého, politicky uvědomělého a ukázněného.
Proto se armádní velení rozhodlo postaviti výsadkové jednotky. Celý článek ...
Průzkumné jednotky 1950 - 1990
Od počátku padesátých let XX. století prošla Československá armáda celou řadou organizačních a dislokačních změn, které byly vyvolány neujasněným a překotným poválečným vývojem a ve většině případů se dotkly také průzkumných jednotek. Armáda byla rozdělena do dvou vojenských oblastí, ty se dělily do dvou armádních sborů, které měly pod sebou stupeň divize ( platí pro období 1. 10. 1949 – 31. 12. 1950 ) Celý článek ...
VÚ 7374 Holešov - 7. výsadkový pluk
K 1. září 1961 byl založen 7. výsadkový pluk ( vojenský útvar 7374), dislokován v Holešově. Ten byl definitivně vyňat ze svazku 22. výsadkové brigády. Tento záměr byl zřejmý již od založení roty, avšak z logistických důvodů jednotka musela být ve svazku výsadkového vojska. Jednotky hloubkového průzkumu však od svého založení v roce 1957 se svými úkoly a přípravou na ně zcela lišili od běžného výsadkového vojska. Celý článek ...
71. úderný výsadkový prapor
V první polovině roku 1986 vydal NGŠ ČSLA nařízení o vybudování úderného výsadkového praporu v podřízenosti velitele Západního vojenského okruhu v posádce Chrudim. Realizací byl pověřen náčelník Správy bojové přípravy ZVO genpor. Milan Polák. Ke splnění všech potřebných opatření povolal náčelníka výsadkové a padákové přípravy 4. průzkumného praporu mjr. Petra Čejku. Celý článek ...
22. výsadková brigáda a srpen 1968
Po dlouhých jedenačtyřiceti letech je vzpomínka na toto neblahé dějinné období naší země stále velmi živá. Jako příslušníci 22. výsadkové brigády jsme se s ruskými vojáky znali dobře. Pro náš výsadkový výcvik jsme pravidelně a každoročně používali sovětské letouny An – 12 od roku 1964. Navíc jsme byli se sověty v úzkém kontaktu při spojeneckém cvičení Vltava 66. Musím s odstupem času konstatovat, že po profesionální stránce jsme je uznávali a věřili jim. Bylo nám tehdy nepochopitelné, když jsme s nimi trávili večery v našich rodinách, kam jsme je samozřejmě jako přátele zvali, že se nechtěli vůbec vyjadřovat k politickým otázkám a připadalo nám, jako kdyby se něčeho obávali. O to větší zklamání a bolest nám způsobil jejich zákeřný příchod 21. srpna. Celý článek ...
Další výsadkové útvary a jednotky ČSLA v 60 letech 20. století
Výsadkové jednotky naší armády procházely řadou vývojových změn, které byly ovlivňovány postupným vývojem názorů na použití naší armády v závislosti na vývoji vojenské doktríny Varšavské smlouvy. Celý článek ...
Historie armádních rot hloubkového průzkumu
Po pěti letech existence 7. výsadkového pluku ( ZU ) v Holešově, rozhodlo velení Zpravodajské správy Generálního štábu v Praze o vytvoření dalších dvou nových průzkumných jednotek v podřízenosti tehdejších vojenských okruhů, které byly krátce na to reorganizovány a přeměněny na 1. a 4. armádu. Ty byly vytvořeny v posádkách Příbram a Písek. Celý článek ...
22. výsadková brigáda a 7. vp ZU v 60. letech
Vracím se do let, která znamenala největší rozmach poválečné historie výsadkových jednotek ČSLA. Prosím omluvte mne, pokud se některé vzpomínky budou krýt s dříve uveřejněnými články. Vztahují se ke stejným situacím a tak se musím tak trochu opakovat. Pro pochopení toho, co byly tyto dvě výsadkové jednotky je nutno je popsat společně i když se svým zaměřením, výcvikem a vybavením podstatně lišily. Ostatně na konci šedesátých let splynuly, aby později vytvořily 601. speciální skupinu. Celý článek ...
1. ženijní výsadková průzkumná rota - VÚ 9676
Jednotka o které se toho málo ví a její jméno provází řada dohadů. V době své existence byla utajována a její zaměření procházelo vývojem, stejně jako její dislokace. Vzhledem k těmto okolnostem jsme se pokusili ji zmapovat a využít k tomu všechny dostupné zdroje informací. Především však osobní vzpomínku jejího velitele, kterému za poskytnuté cenné informace touto cestou děkujeme. Celý článek ...
Motostřelecké - výsadkové prapory
Úkolem praporu bylo především dobytí a udržení důležitých objektů, obsazení soutěsek, mostů, vodních děl, terénních dominant, komunikačních uzlů a podobně. Provádění přepadové činnosti na důležité objekty, velitelská stanoviště, spojovací uzly a polní letiště. Rozhodujícím důvodem pro tento způsob zasazení bylo předstižení protivníka a využití momentu překvapení při útočné bojové činnosti vlastních pozemních vojsk. Celý článek ...
Duní stroje vzduchem ...
Píseň " Duní stroje vzduchem " vznikla v roce 1947 jako písnička do pochodu. Je třeba si uvědomit, že bylo dva roky po skončení II. světové války a u nás vznikl nový druh vojska. Písničku složil jeden z prvních důstojníků pěšího praporu 71 ve Stráži pod Ralskem. Jmenoval se nadporučík Jaroslav Mladý. Celý článek ...
Výsadkáři dělostřelci
V období II. světové války kdy se naplno rozvinula výsadková vojska jako zcela nový – moderní druh vojska s vysokou mobilitou, byla jednou z hlavních problémů podpora bojujících jednotek dělostřelectvem. Problém vycházel především ze složitosti dopravy palebných prostředků a dostatečného množství munice. Jejich vysazení do prostoru bojové činnosti výsadku bylo natolik složitým technickým oříškem, že bylo v té tobě téměř neřešitelné. Celý článek ...
Divizní skupiny hloubkového průzkumu.
V roce 1965 došlo k nové reorganizaci a redislokaci jednotek hloubkového průzkumu. Od 7. výsadkového pluku zvláštního určení byly vyčleněny 5. a 6. rota. Z nich vznikly armádní výsadkové průzkumné roty. Tyto roty zvláštního určení byly umístěny do Luštěnic a Chrudimi. Divizním zpravodajským orgánům byly dány k dispozici místo čet, roty hloubkového průzkumu, začleněné do nově vznikajících průzkumných praporů, které byly rozšířené z původních průzkumných rot. U každé divize v rámci průzkumného praporu byla zřízena výsadková rota hloubkového průzkumu. Celý článek ...
Výškový skupinový seskok padákem - světový rekord.
Vytvořen československými parašutisty při seskoku z vojenského bombardovacího letounu typu Il – 28, nesl trupové číslo TH - 14 . Seskočili dne 21. března 1957 v 8, 59 hod. ve tříčlenné skupině Jaroslav Jehlička, Zdeněk Kaplan a Gustav Koubek, jako příslušníci Svazarmu, kteří současně byli příslušníky ČSLA a záložními důstojníky armády. Výška seskoku 12 580 metrů Celý článek ...
2. československá samostatná paradesantní brigáda v Sovětském svazu
Ve druhé světové válce se proti fašistické ose Berlín – Řím – Tokio, vytvořila dvě spojenecká centra odporu. Jedno v Anglii a druhé v Sovětském svazu. Z tohoto rozdělení vycházelo i vysílání parašutistických skupin. Celý článek ...
|
