|
Další výsadkové útvary a jednotky ČSLA v 60 letech 20. století Výsadkové jednotky naší armády procházely řadou vývojových změn, které byly ovlivňovány postupným vývojem názorů na použití naší armády v závislosti na vývoji vojenské doktríny Varšavské smlouvy. Proto také došlo na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století k řadě pozitivních vývojových změn, které vedly ve svých důsledcích k rozšíření československých výsadkových jednotek. Na MNO Československé republiky byla vypracována nová koncepce použití výsadkového vojska. Rozhodujícím způsobem se na její přípravě podíleli příslušníci Správy bojové přípravy GŠ pplk. Josef Mrázek a pplk. Miroslav Pelc. Pro výsadkáře znamenala změny ve výcviku vyvolané zaměřením předpokládané bojové činnosti. Mimo 22. výsadkovou brigádu a nově vytvořený 7. výsadkový pluk v Holešově byly postupně vytvořeny útvary průzkumného zaměření. Bohužel měly tyto změny poměrně krátkého trvání. V průběhu první poloviny šedesátých let vznikly : Dále byly v roce 1966 vytvořeny roty hloubkového průzkumu divizí v sestavě průzkumných praporů v posádkách : Spolu s výše uvedenými změnami bylo nařízením Ministerstva národní obrany Československé republiky v roce 1959 uloženo velitelům vševojskových armád přebudovat v následujících dvou letech u každé armády dva motostřelecké prapory vybraných motostřeleckých pluků, které by byly cvičeny jako prapory výsadkové. Každý prapor měl být schopen provést vysazení na padácích do taktické hloubky sestavy protivníka. Úkolem takového praporu bylo především dobytí a udržení důležitých objektů, obsazení soutěsek, mostů, vodních děl, terénních dominant a podobně. Provádění přepadové činnosti na důležité objekty, velitelská stanoviště, spojovací uzly a polní letiště. Rozhodujícím důvodem pro tento způsob zasazení bylo předstižení protivníka a využití momentu překvapení při útočné bojové činnosti vlastních pozemních vojsk. Činnost těchto útvarů byla předpokládána na dobu 4 - 6 hodin bojové činnosti v týl protivníka, do hloubky 30 - 60 km za čáru dotyku. Ke splnění tohoto úkolu byly v roce 1960 určeny třetí motostřelecké prapory v posádkách Karlovy Vary ( 74. msp ) a Stříbro ( 57. msp ), které zahájily výcvik v 1. Výsadkovém výcvikovém středisku Luštěnice u Mladé Boleslavi. Následující rok to byly prapory obdobných útvarů z posádek Klatovy ( 11. msp ) a Prachatice ( 62. msp ), které výcvik prováděly ve 4. VVS vytvořeném v posádce Chrudim. Vytvoření výcvikových středisek řídila Správa bojové přípravy MNO a zabezpečovaly obě podřízené SBP 1. a 4. armády. Hlavní a odborné funkcionáře středisek dodala 22. výsadková brigáda z počtu důstojníků, které si sama vychovala. A byli to ti nejlepší a nejschopnější. Velitelem střediska v Luštěnicích se stal kpt. Vilém Jiroušek a v Chrudimi středisko řídil pplk.Vlastimil Gallat. Motostřelecké prapory byly cvičeny především v taktice vedení boje výsadkových jednotek v týlu nepřítele a v seskocích padákem. Dále byla preferována tělesná, střelecká a ženijní příprava, jejichž zvládnutí je charakteristické pro výsadkáře bojující v týlu protivníka, bez větší podpory dělostřelectvem a letectvem. Cílem tohoto výcviku bylo připravit útvary tak, aby byly schopny plnit úkoly taktického výsadku v blízké hloubce nepřítele při provádění přepadů, léček a ničení důležitých objektů protivníka.Výcvik praporů byl organizován každoročně v tříměsíčních cyklech, zbývající období roku cvičily ve svých mírových posádkách. 22. výsadková brigáda poskytla mimo uvedené funkcionáře také materielní pomoc a zabezpečila provedení přeškolovacích kurzů pro důstojníky a praporčíky, kteří přicházeli od jiných druhů vojska. Především to byli lidé od všech čtyř vybraných motostřeleckých praporů. K jejich doplnění bylo využito i řady důstojníků od divizních průzkumných praporů, které byly v roce 1961 reorganizovány na průzkumné roty. Přecvičení bylo organizováno ještě v Prešově na Slovensku a trvalo celkem šest týdnů. Byla to tvrdá příprava na pozemních zařízeních výsadkového cvičiště, trenažérech i na specielní překážkové dráze. Na konci výcviku provedl každý frekventant šest seskoků z balonu i letounů. Nebyly to počty zanedbatelné, vždyť v každém běhu bylo celkem provedeno více než 800 seskoků s padákem. Budoucí velitelé byli tak připraveni k zahájení výcviku svých nově vytvářených jednotek včetně ošetřování a balení padáků.V mezidobí obě výsadková výcviková střediska cvičila nové poddůstojníky pro výsadkové prapory a v třítýdenních výcvikových cyklech prováděli s četami hloubkového průzkumu, průzkumných rot výsadkovou přípravu, včetně zakončenou provedením plánované výcvikové řady seskoků. Výsadkové prapory 1. armádního sboru byly založeny 1.10.1960, zatímco prapory 2. armádního sboru 1.8.1961, všechny čtyři pak zanikly rozhodnutím Náčelníka generálního štábu k 31.10.1965. Výstavba 4.VVS v Chrudimi započala na podzim roku 1960, avšak již na jaře následujícího roku a v jeho průběhu dosáhly celkové počty více než 2140 osob. Část útvaru zejména po postavení „ berlínské zdi “ v srpnu 1961 obsadila kasárna „ U zastávky “ ve Vysokém Mýtě, protože se prostě do vojenských objektů v Chrudimi nevešla. První seskoky z balonu provedli chrudimští výsadkáři 9. září roku 1961 na svoje letiště. Ale již 28. září seskočili při prvních nočních seskocích z letounů IL - 14T na doskokovou plochu Rosice u Chrasti, kterou důvěrně znají i dnešní „ chrudimáci “. Na sečskou přehradu se tradičně prováděly v létě seskoky do vody, které započaly 2. srpna 1963 z balonu DAG - 9. Příslušníci střediska a „ klatovští “ výsadkáři se v roce 1962 podíleli na natáčení filmu ATENTÁT, jehož tvůrcem byl režisér Jiří SEQUENS. Vytvářeli některé episodní postavy, tvořili kompars, ale budovali i výsadkové cvičiště a překážkové dráhy v parku zámku Hrádek u Nechanic a na říčce Chrudimce.To vše samozřejmě bez narušení výcvikových úkolů. Později byla v posádce Chrudim dislokována také 1. samostatná ženijní výsadková roty 1. ženijní brigády z Pardubic. Zaměření této roty, která měla v případě přechodu na válečný stav vytvořit prapor, bylo průzkumně diverzní. Její působení v týlu nepřítele nebylo však přesně specifikováno. Zpět na Historie výsadkových vojsk Čejen - převzato z forum.CSLA.cz |
|
