Motostřelecké - výsadkové prapory

Nařízením Ministerstva národní obrany Československé republiky v roce 1959 uloženo velitelům vševojskových armádních sborů přebudovat v následujících dvou letech u každého dva motostřelecké prapory vybraných motostřeleckých pluků, které by byly cvičeny jako prapory výsadkové. Každý prapor měl být schopen provést vysazení na padácích do taktické hloubky sestavy protivníka.

Úkolem takového praporu bylo především dobytí a udržení důležitých objektů, obsazení soutěsek, mostů, vodních děl, terénních dominant, komunikačních uzlů a podobně. Provádění přepadové činnosti na důležité objekty, velitelská stanoviště, spojovací uzly a polní letiště. Rozhodujícím důvodem pro tento způsob zasazení bylo předstižení protivníka a využití momentu překvapení při útočné bojové činnosti vlastních pozemních vojsk.

Činnost těchto útvarů byla předpokládána na dobu 4 - 6 hodin boje v týlu protivníka, do hloubky 30 – 60 km za čáru dotyku.

Ke splnění tohoto úkolu byly v roce 1960 určeny třetí motostřelecké prapory v posádkách Karlovy Vary ( 74. msp ) a Stříbro ( 57. msp ), ze sestavy divizí 1. as. Zahájily výcvik v 1. Výsadkovém výcvikovém středisku Luštěnice u Mladé Boleslavi. Následující rok to byly prapory obdobných útvarů divizí 4. as z posádek Klatovy ( 11. msp ) a Prachatice ( 62. msp ), které výcvik prováděly ve 4. VVS vytvořeném v posádce Chrudim. Vytvoření výcvikových středisek řídila Správa bojové přípravy MNO a zabezpečovaly obě podřízené SBP armádních sborů. Hlavní a odborné funkcionáře středisek dodala 22. výsadková brigáda z počtu důstojníků, které si sama vychovala. A byli to ti nejlepší a nejschopnější.

Velitelem střediska v Luštěnicích se stal kpt. Vilém Jiroušek a v Chrudimi středisko řídil pplk.Vlastimil Gallat.

Motostřelecké prapory byly cvičeny především v taktice vedení boje výsadkových jednotek v týlu nepřítele a v seskocích padákem. Dále byla preferována tělesná, střelecká a ženijní příprava, jejichž zvládnutí je charakteristické pro výsadkáře bojující v týlu protivníka, bez větší podpory dělostřelectvem a letectvem. Cílem tohoto výcviku bylo připravit útvary tak, aby byly schopny plnit úkoly taktického výsadku v blízké hloubce nepřítele při provádění přepadů, léček a ničení důležitých objektů protivníka.Výcvik praporů byl organizován každoročně v tříměsíčních cyklech, zbývající období roku se cvičily ve svých mírových posádkách.

22. výsadková brigáda poskytla mimo uvedené funkcionáře také materielní pomoc a zabezpečila provedení přeškolovacích kurzů pro důstojníky a praporčíky, kteří přicházeli od jiných druhů vojska. Především to byli lidé od všech čtyř vybraných motostřeleckých praporů. K jejich doplnění bylo využito i řady důstojníků od divizních průzkumných praporů, které byly v roce 1961 reorganizovány na průzkumné roty. Přecvičení bylo organizováno ještě v Prešově na Slovensku a trvalo celkem šest týdnů. Byla to tvrdá příprava na pozemních zařízeních výsadkového cvičiště, trenažérech i na specielní překážkové dráze. Na konci výcviku provedl každý frekventant šest seskoků z balonu i letounů. Nebyly to počty zanedbatelné, vždyť v každém běhu bylo celkem provedeno více než 800 seskoků s padákem.

Budoucí velitelé byli tak připraveni k zahájení výcviku svých nově vytvářených jednotek včetně ošetřování a balení padáků.V mezidobí obě výsadková výcviková střediska cvičila nové poddůstojníky pro výsadkové prapory a v třítýdenních výcvikových cyklech prováděli s četami hloubkového průzkumu, průzkumných rot výsadkovou přípravu, včetně zakončení provedením plánované výcvikové řady seskoků.

Výsadkové prapory 1. armádního sboru byly založeny 1.10.1960, zatímco prapory 4. armádního sboru 1.8.1961, všechny čtyři pak zanikly rozhodnutím Náčelníka generálního štábu k 31.10.1965.

Výstavba 4.VVS v Chrudimi započala na podzim roku 1960, avšak již na jaře následujícího roku a v jeho průběhu dosáhly celkové počty více než 2140 osob. Část útvaru zejména po postavení „ berlínské zdi “ v srpnu 1961 obsadila kasárna „ U zastávky “ ve Vysokém Mýtě, protože se prostě do vojenských objektů v Chrudimi nevešla.

První seskoky z balonu provedli chrudimští výsadkáři 9. září roku 1961 na svoje letiště. Ale již 28. září seskočili při prvních nočních seskocích z letounů IL - 14T na doskokovou plochu Rosice u Chrasti, kterou důvěrně znají i dnešní „ chrudimáci “. Na Sečskou přehradu se tradičně prováděly v létě seskoky do vody, které započaly 2. srpna 1963 z balonu DAG - 9.

Organizační struktura motostřeleckého – výsadkového padákového praporu

Všechny výsadkové prapory o kterých jsme se zmínili, ať již patřili do sestavy 74. msp z posádky Karlovy Vary nebo 57. msp Stříbro, případně 11. msp Klatovy, či 62. msp z posádky Prachatice, měli prakticky totožnou organizaci. Vycházela z organizace tehdejšího motostřeleckého praporu motostřeleckého pluku. Byly mezi nimi jen malé a nepodstatné odchylky. Dá se říci, že to byla organizace typická pro tehdejší dobu.

Prapor se skládal z :

Velitelství, které tvořili : velitel praporu, zástupce velitele, zástupce pro věci politické, náčelník výsadkové služby a zástupce velitele pro technické věci
Štábu praporu, ve kterém byli : náčelník štábu, spojovací náčelník a písař štábu

Štábu praporu ( SN ) byla podřízena spojovací četa : tu tvořili velitel čety, linkové družstvo a radiové družstvo

Hlavní sílu praporu tvořili tři motostřelecké – výsadkové roty : ( 7., 8., 9. msr )

Každá rota se sestávala ze tří čet a tarasnicového družstva : celkem 92 osob

Každá četa byla složena ze tří družstev : 3 x 9 osob + 1 velitel čety = 28 osob

Sestava družstva : velitel, kulometník, nabíječ, pancéřovník, odstřelovač, 4 střelci ( 1 sběrač raněných )

Minometná četa za tří minometných družstev = 1 + 12 osob

Sestava družstva : velitel minometu, mířič, nabíječ, nosič munice

Četa bezzákluzových kanónů : dvě družstva. Celkem 1 + 8 osob

Hospodářská výdejna : sestávala z družstva kuchařů : vel. družstva – st. kuchař, kuchaře, 2 řidiči : celkem = 4 osoby
Praporní obvaziště : zdravotní instruktor, řidič sanitního vozidla = 2 osoby
Dílenské družstvo : velitel díl. Družstva, mechanik řidič = 2 osoby

Celkové počty praporu :
velitelství + štáb = 8 osob
výsadkové roty = 3 x 92 = 276
minometná četa = 13
četa bezzákluzových kan. = 9
spojovací četa = 8
hospodářská výdejna = 9
prapor celkem = 316

Zbraně praporu :
samopaly = 292
kulomety = 27
pancéřovky = 27
odstřelovačské puška = 27
tarasnice = 3
minomety = 3
bezzákluzové kanóny = 2

Technika praporu :
P V3S Na = 5 + přiděleno – 6 autobusů na přepravu osob
Zdravot. vozidlo T – 805 = 1 + 1 P V3S Ša s vlekem na přepravu padáků
Motocykl J 350 = 2

Zpracováno volně podle vzpomínky náčelníka štábu praporu kpt. Ivo Kvasničky, který nám svoji vzpomínku zapůjčil. V budoucnu využijeme jeho vzpomínek k dalším podrobnostem z činnosti praporu.

Zpět na Historie výsadkových vojsk

Čejen - převzato z forum.CSLA.cz

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND