VARŠAVSKÁ SMLOUVA
| SA | NVA | PLA | MLA | RLA | BLA | Znění smlouvy |

Varšavská smlouva byLa podepsána 14. 5. 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a Sovětským svazem ve Varšavě. Vstoupila v platnost 5. 6. 1955 po předání ratifikačních listin všech zúčastněných států do úschovy polské vládě. Současně bylo na konferenci ve Varšavě přijato usnesení „O vytvoření Spojeného velení ozbrojených sil států zúčastněných na Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci". Na základě těchto dokumentů vznikla organizace Varšavské smlouvy, jako politicko-vojenská organizace evropských socialistických států. Formálně hlavní příčinou jejího vzniku bylo zostření mezinárodní situace v Evropě a uvolnění cesty pro legální remilitarizaci západního Německa po ratifikaci pařížských dohod (1954), na jejichž základě byla NSR začleněna do Severoatlantického paktu. Smlouva byla uzavřena na dobu 20 let s automatickým prodloužením její platnosti o dalších 10 let pro všechny signatářské státy, které ji rok před uplynutím 20roční lhůty nevypoví. Pouze Albánie se od roku 1962 přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy a 13. 9. 1968 ji vypověděla. V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu Sovětského svazu a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. 3. 1991 k 1. 6. 1991 rozpuštěna.

Orgány Varšavské smlouvy
Politický poradní výbor - konzultoval mezinárodní problémy dotýkající se společných zájmů členských států - účastníků Varšavské smlouvy. Přijímal kolektivní závěry k otázkám upevňováni obranyschopnosti jejích účastníků a k plnění závazků, které vyplývalyí ze společné obrany. Jeho pomocnými orgány byla stálá komise a spojený sekretariát. Stálá komise vypracovávala doporučení k jednání o zahraničně politických otázkách, spojený sekretariát měl na starosti běžnou agendu mezi jednotlivými zasedáními politického poradního výboru. Na jeho zasedání v Budapešti v roce 1969 bylo rozhodnuto o vytvoření výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy, byla přijata nová ustanovení o spojených ozbrojených silách a spojeném velení atd.
Spojené velení Varšavské smlouvy uskutečňovalo rozhodnutí politického poradního výboru v otázkách obrany, řídilo ozbrojené síly jednotlivými členskými státy vyčleněné k společné obraně. Zajišťuvalo běžná opatření nutná k bezpečnosti členských států. Pro běžnou agendu spojeného velení je u hlavního velitele spojených ozbrojených sil vytvořen štáb spojeného velení, v němž pracovali stálí představitelé generálních štábů armád účastnických zemí. Sídlo náčelníka štábu bylo v Moskvě.

Společné cvičení Varšavské smlouvy
„KVARTETO"(1963), „ŘÍJNOVÁ BOUŘE" (1965), „VLTAVA" (1966), „RODOPY" (1967), „ŠUMAVA", „SEVER" a „NĚMEN" (1968), „ODRA-NISA" (1969), „BRATRSTVÍ VE ZBRANI" (1970), „ŠTÍT" (1972), „DRUŽBA" (1974), „ŠTÍT" (1976), „DRUŽBA" (1977), „DRUŽBA" (1978), „NEUTRON" (1979), „BRATRSTVÍ VE ZBRANI" (1980), „SOJUZ" (1981), „DRUŽBA" (1982)

Hlavními veliteli byli maršálové Sovětského svazu
I. S. KONEV (1955-60), A. A. GREČKO (1960-67), I. I. JAKU-BOVSKIJ (1967-76), V. G. KULIKOV (1977-86), N.V.Ogarkov (1986–1991)); náčelníky štábu byli arm. gen.: A. I. ANTONOV (1955-62), I. P. BATOV (1962-65), M. I. KAZAKOV (1965-68), S. M. ŠTEMENKO (1968 až 1976), A. I. GRIBKOV (od 1976).

Mírové počty osob v ozbrojených silách členských států

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND