Hlava ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba Fórum Muzeum KVH ČSLA Spolubojovníci

Menu OČSLA Druhy vojsk Insignie Osobnosti Muzea Taktika Výcvik Kultura literatura Internet Film Film

TAKTIKA A STRATEGIE
| ČSLA v obraně | ČSLA v útoku | Bojové možnosti | Válečné plány 1945-1990 | Další ... |

Bojové možnosti motostřeleckého praporu ČSLA v obraně od 70. let

Jedná se o organizační strukturu již s OT 64 s věží a třemi OT v četě. Rozdělil jsem jej z důvodu přehlednosti. ČÁST 2 bude o ženijním budování obrany, umístím následně. Výhledově, podle časových možností, doplním ČÁST 3 : obrana za zvláštních podmínek ( v horském a zalesněném terénu, při obraně na vodním toku a osady ).

Jelikož taktika jednotek v obraně byla již dostatečně popsána, soustředím se na bojové možnosti našich jednotek. Jedná se o názory a výpočty podle výzbroje a organizace na od 70. let do roku 1989. A jak tady bylo správně upozorněno, všechny výpočty používající teorii pravděpodobnosti a statistiku jsou již podle pojmenování pouze pravděpodobnější než ostatní. V praxi to samozřejmě často dopadne jinak. Již dopředu uvádím, že hlavním zdrojem mi byly články z časopisu Bojová příprava a ženijní předpisy, dále v případě zavádění BVP, T – 72 a minometu 120 mm vz. 82 a organizačních struktur ženijního praporu a roty pan Pavel Minařík.

Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně jsou dány souborem :
--- palebných a manévrovacích možností : ČÁST 1
--- stupeň ženijního vybudování obrany : ČÁST 2
--- morálně bojových vlastností vojáků
--- připraveností velitelského sboru
V článku budu brát v úvahu pouze první dva uvedené parametry.

* Cíl obrany :
--- odrazit útok pozemního nepřítele v určité síle, hlavně útoku tanků a jiných bojových vozidel
--- čelit úderům ZHN, dělostřelectva a letectva

* Boj je dvoustranný proces, proto bojové možnosti lze vyjádřit určitým srovnáním s konkrétními jednotkami protivníka a v podmínkách určitého prostředí. Je nutné brát v úvahu i ztráty z předchozí činnosti a předpokládané ztráty způsobené palebnou přípravou nepřítele včetně jaderných úderů a úderů letectva, které podle uvažovaných možností nepřítele mohou dosáhnout až 30 %: Naproti tomu ztráty útočícího nepřítele ve výši 50 % představují pravděpodobnost 0,9 zastavení jeho útoku. Podle taktických norem Bundeswehru a US ARMY útočí prapory v šířce 2 – 3 km.

ČÁST 1

Palebné a manévrové možnosti
Závisely na typu zavedené obrněné techniky, organizaci mspr, jeho doplnění posilovými prostředky a terénu :

* BVP 1 byly zavedeny pouze vždy jen u jednoho msp v divizi, zbylé byly vyzbrojeny OT – 64. Bylo zaváděno od roku 1974 takto : v roce 1988 jich bylo celkem 2074 kusů.
1974 – 49 msp, 1974 až 1976 – 2 roty 8 a 63 msp plně přezbrojeny : 8 msp 1979 a 63 msp 1980, 1975 – 57 msp, 1976 – 10 msp, 1977 – 3 a 79 msp, 1978 – 9 a 62 msp, 1979 – 5 msp, 1981 všechny msr tp 1, 9 a 4 td, 1982 – všechny msr tp zbývajících td

* BVP 2 byly zavedeny u msp 1., 9. a 14. td, BVP 1 byly u msr tankových pluků td. Bylo zaváděno od roku 1983 takto : v celkovém počtu 280 kusů, to odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp
Zahájení licenční výroby se v různých zdrojích liší, a to buď rok 1984 nebo 1987
1983 – 30 kusů 3. msp Louny ( 1. td ) dodávka ze SSSR s optickým dálkoměrem, další prapory přezbrojeny postupně
1987 – 79. msp ( 9. td ), pro účely výcviku 63 msp ( 14. td )
Rok nezjištěn – 67 msp ( 19 msd ), nebylo ověřeno, pravděpodobně bylo pouze plánováno

* OT 64 byly zavedeny u zbývajících msp msd
* OT 62 byly zavedeny u td do jejich nahrazení BVP

Možnosti PT obrany praporu s případnými posilovými prostředky

Základem každého postavení jsou opěrné body rot. Základ obrany tvoří protitanková obrana, proto je nutné prvosledovým praporům na OT – 64 přidělovat do opěrných bodů rot tankové jednotky a do obranného rajónu praporu další posilové PT prostředky. Boj s tanky je nutno již vést daleko před předním okrajem obrany všemi dostupnými prostředky na jejich maximální vzdálenost.
---mo pr USA : 62 PTŘS – 22 TOW s dostřelem 3000 m ( na tuto vzdálenost doba letu 16 vteřin ) a 40 DRAGON s dostřelem 2000 m ( na 1000 m doba letu 12 vteřin ). Dále 140 ručních PT prostředků pro jednorázové použití.
---m pr Bundeswehru : 27 PTŘS MILAN a 60 pancéřovek

Počty PT zbraní, jejich možnosti a propočty efektivnosti jednotlivých protitankových zbraní

Koeficient uvádí, kolik cílů zničí jedna zbraň. Koeficienty jsou pro ve vybudovanou obranu při boji s tanky protivníka : ( Při boji s BVP a OT jsou koeficienty v průměru 1,5 až 2krát vyšší, při ženijně nevybudované obraně budou naopak o třetinu až čtvrtinu nižší ). Musíme ale vzít v úvahu, že v praxi budou mít pancéřovky a kanóny 73 mm na BVP – 1 omezenou účinnost na moderní tanky typů Leopard 1A1A, A3, A4, Leopard 2, Chieftain, od 1981 i M 1 Abrams.

---27 RPG – 7 : 0,3 – V každém družstvu jeden kus, dostřel na pohyblivé cíle 300 metrů, rychlost střelby 4 – 6 ran / minutu, u každé zbraně neseno 5 nábojů ( 2 pancéřovník, 3 pomocník Pa ). Tudíž mohou zničit 9 cílů.
---RPG – 75 : 0,3 – jednorázová, dostřel na pohyblivé cíle 200 metrů. Počet variabilní, počítáme-li, že bude zařazena u velitele roty a praporních jednotek pro blízkou PT obranu, můžeme vzít v úvahu 21 kusů. Tudíž mohou zničit 7 cílů.
---2 BzK vz. 59 ( 59A ) : 1,0 – V PT četě praporu na OT . Rychlost střelby je až 6 ran / minutu a maximální dálka střelby na obrněné cíle činí 1300 metrů. Ničí tedy pouze 2 cíle.
---3 nebo 4 o. z. PTŘS přenosná Maljutka - v PT četě praporu : 2,0. Mohou zničit 6 nebo 8 cílů.
---31 o. z. PTŘS na BVP : 2,5 - obě mají stejné parametry, maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější. Mohou zničit až 77 cílů.
---31 kanón 73 mm BVP - 1 : 0,7 - měl s kumulativní střelou maximální účinný dostřel 1300 metrů. Metná dálka na cíl vysoký 2 metry byla 765 metrů. Taky jsem slyšel od více vojáků, co s tím stříleli, že nad 1000 metrů a větším větru to už bylo jenom "plašení ptáků". Mohou zničit 22 cílů.
---10 nebo 12 tanků : 2,5, dálka střelby 2 – 2,5 km. Mohou zničit 25 – 30 cílů.

Zjednodušený výpočet :

Počet jednotlivých PT prostředků obránce x příslušně upravené koeficienty efektivnosti, snížíme-li dosaženou hodnotu o 30 % a srovnáme s 50 % nepřátelských tanků a obrněných vozidel ( OT a BVP ), vychází nám toto :
*mspr na BVP : je schopen čelit hodnotě dvou tankových praporů, zesílených motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou, tj. průměrná šířka obranného rajónu činí 5 km, hloubka 3 km.
*mspr na OT a zesílený tankovou rotou : je schopen čelit tankovému praporu s motorizovanou ( mechanizovanou ) rotou nebo dvěma mechanizovaným praporům, tj. šířka obranného rajónu 3, maximálně do 5 km, hloubka 2 km.

Možnosti pěchotních a jiných paleb praporu při ničení živé síly nepřítele

Jedná se o palby SA 58, LK 59, AGS 17 u msr na OT – 64 v počtu 2 kusy u granátometného družstva od roku 1977, u lafetovaných ráže 7,62, 12,7 a 14,5 mm, raketometnou četu a posilových dělostřeleckých zbraní ( nejčastěji by se jednalo o 122 mm H vz. 38/74, 122 mm H D 30 a 100 mm kanón vz. 53 ). Podle zkušeností z 2. světové války k odražení zteče nepřátelské pěchoty je nutné vytvořit hustotu palby 4 – 5 střel na běžný metr fronty za minutu, přičemž základem je palba kulometů. Při praktické rychlosti palby kulometů 150 r/min a 120 r/min ( údaj podle autora článku ) u samopalů může motostřelecký prapor dosáhnout požadované hustoty palby na šířce 4 – 5 km.

Organizace a použití smíšené protitankové čety ( baterie ) mspr na OT ( mspr na BVP ji neměl )

Vývoj organizace : Pro ukázku jsem uvedl vývoj od roku 1960.
1960 : PT baterie - zavedení BzK vz. 59 v počtu 6 kusů
1961 : redukce na PT četu se 2 BzK, v průběhu 60. let postupně umisťovány na OT : u mspr td OT – 62D, u mspr msd na OT – 810D. Součástí je i OT s osvětlovacím družstvem.
1975 : smíšená PT četa - 2 BzK, 3 nebo 4 o. z. přenosných PTŘS Maljutka a OT s osvětlovacím družstvem, později v 1. polovině 80. let přejmenovaná na smíšenou PT baterii : četa BzK 1. a 2. družstvo – po jednom BzK a četa PTŘS 3 – 4 o. z. a OT s osvětlovacím družstvem.
V tomto článku se soustředím na organizaci smíšené PT čety. Je prostředkem velitele praporu předurčeným pro boj s tanky a jinými obrněnými cíli protivníka. Smíšená organizace spojuje výhody obou zbraní a plně pokrývá palbou prostor před obranným rajónem praporu. Plní úkoly v podřízenosti velitele praporu a družstva zaujímají vyčkávací prostor na směru předpokládaného úderu tanků protivníka. Je vhodné jej volit poblíž VPS praporu ve vzdálenosti 1 km od předního okraje. Z tohoto prostoru četa plánuje 2 – 3 palebné čáry, na kterých provede rekognoskaci, upraví příjezdové komunikace a podle možností i ženijně vybuduje. Pro příklad náročnosti uvádím, že pro okop BzK je potřeba výkop 23 m3, 5 – 12 denních výkonů při ručním budování a 3 denní výkony při využití 15 kg trhavin. Její přidělení rotě je možné uskutečnit například v případě budování obrany mimo dotyk a předsunutého postavení, které brání tato vyčleněná rota a dále v případě, že v obranném rajónu praporu je pouze jeden tankový směr ne větší než opěrný bod roty. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.

Použití přenosných PTŘS : Útočící tanky mají na vzdálenost 1500 – 2000 m palebnou převahu nad PTŘS, proto se nedoporučuje, aby vstupovaly do palebného souboje samostatně. Mají se používat po sekcích a rozmisťovat ve druhé linii ve vzdálenosti 500 m od tanků v obraně s rozestupy mezi OZ 100 - 300 m. Je nutné častěji využívat šikmé palby. Maximální účinný dostřel činí 3000 m, rychlost palby na velkých dálkách 1 – 2 výstřely za minutu. Praktická bojová rychlost střelby nepřátelského tanku : 3 – 5 ran za minutu. Od 2000 do 1000 m může vystřelit 9 – 15 krát. Za tutéž dobu může střelec operátor provést odpálení 3 – 4 PTŘS, při manévru a silné palbě nepřítele 2 PTŘS. Budeme uvažovat o těchto dvou odpáleních, protože je to prakticky pravděpodobnější.
Palebné čáry se volí v opěrných bodech rot za opěrnými body čet ve vzdálenosti 200 – 300 metrů od předního okraje.Odpalovací zařízení PTŘS jsou rozmisťována od sebe 100 – 300 metrů do šířky a 200 – 400 metrů do hloubky. OT zaujímají postavení 100 metrů za palebnými postaveními ve skrytu.
BzK se umisťují po stranách o. z. pro šikmé palby nebo i před nimi. Vzdálenost mezi BzK je 100 metrů, od o. z. do 300 metrů. Umožní-li to terén, je vždy výhodnější ponechat BzK na OT.

Bojové použití raketometné čety mspr

Tato není univerzálním prostředkem, který vyřeší všechny úkoly, avšak je mohutným palebným prostředkem praporu k získání palebné převahy v omezeném prostoru. K jejímu efektivnímu využití je potřeba znát možnosti a dodržovat zásady jejího nasazení.

130 mm RM. vz. 51 byl do organizace mspr začleněn v roce 1967 v počtu dvou kusů. RM četa je důležitým palebným prostředkem hlavně v kritických fázích bojové činnosti, a proto si ji zpravidla velitel praporu ponechá ve své přímé podřízenosti. Může se použít k vytvoření palebné převahy ve prospěch útočící roty nebo při odrážení protizteče. Jejím hlavním úkolem je umlčovat a ničit živou sílu a palebné prostředky nepřítele, v první řadě nekryté. Může též bořit zákopy, úkryty a budovy upravené k obraně. Jedná se o skoro vždy o cíle pozorované z pozemní pozorovatelny a palba může být vedena jedním nebo oběma raketomety převážně z odkrytého, ale i polozakrytého, nejméně často ze zakrytého palebného postavení.

Bojová sestava čety, její umístění v sestavě praporu a úkoly :
Bojová sestava zahrnuje VPS velitele čety, vyčkávací postavení a palebné postavení. Palebná postavení ( hlavní a záložní ) se určuje ve všech druzích boje 1 – 1,5 km od předního okraje, jednotlivé RM vzdáleny od sebe 50 – 100 m.
*V útoku se účastní palebné přípravy palebné přípravy v rámci dělostřelectva motostřeleckého pluku a palebné úkoly obdrží od náčelníka dělostřelectva. Po skončení palebné přípravy bude plnit úkoly podle požadavků velitele praporu. V průběhu boje se bude přemisťovat za rotami prvního sledu praporu, skoky od jednoho vyčkávacího postavení ke druhému. V útoku má mspr šířku 1 – 2 km, to znamená, že bude zpravidla stačit jedno odkryté a jedno (polo)zakryté a dále jedno záložní.
*V obraně : VPS velitele čety v hloubce 1 – 1,5 km od okraje, volí se poblíže VPS velitele praporu. Vede se odtud průzkum nepřítele a terénu, pozoruje činnost vlastních jednotek a řídí palba čety. V některých případech ( vyjímečně ) může být velitel čety ve vyčkávacím postavení a pozorovatelnu zaujímá až po obdržení palebného úkolu. Vyčkávací postavení čety : 2 – 3 km od předního okraje.V obraně má mspr šířku 3 – 5 km, bude se zpravidla volit několik postavení pro přímou střelbu a 1 – 2 (polo)zakrytých, a to na každém obranném postavení praporu.
*Za pochodu s předvídáním střetného boje se může přidělit k podpoře ČPZ, potom se přesunuje na její zádi. V případě ponechání k podpoře hlavních sil se přesunuje na jejich čele.

Rozměry zbraně a vozidla :
Raketomet poskytuje nepříteli poměrně velký cíl, zvláště při přímé palbě z odkrytého palebného postavení. Možnosti postavení náměru úzce souvisí s plochou raketometu z pohledu nepřítele. Při střelbě přes kabinu nám technické možnosti zbraně dovolují použít náměr od + 12° do 50°, to znamená od dálky střelby minimálně 4500 m do maximální dálky střelby zbraně. Vzhledem k tomu, že plnění úkolů přímou střelbou se počítá zpravidla na dálku střelby od 3 km, bude potřeba stavět vozidlo šikmo na výstřelnou, čímž zvětšujeme jeho obrys. Z uvedených důvodů je vždy nutné omezit činnost v palebném postavení na nejkratší dobu nutnou ke splnění úkolu.

Bojové možnosti z hlediska charakteristiky rozptylu :
--- Neumožňuje ničit bodové nebo cíle malých rozměrů. Dálkový rozptyl je nejmenší na maximální dálce a největší na minimální. Jinak tomu je se šířkovým, který se zvětšuje se zvětšováním dálky střelby. Z těchto charakteristik je nutné určovat i cíle pro jednotlivé raketomety.
--- Na dálku 8000 m bude rozptyl téměř kruhový hl. 248 m x Š 268 m ( dále : první údaj hl., druhý šířka ), na maximální dostřel 8150 m 236 m x 288 m. Podíváme- li se na menší dálky, tak na 1000 m 528 x 30 m, na 2000 m 500 x 52 m, na 3000 m 468 x 76 m, na dálku polovičního maximálního dostřelu, tj. 4 km, dostaneme plochu o rozměrech 400 x 100 m, na 5000 m 384 x 140 m, na 6000 m 336 x 176 m, na 7000 m 292 x 216 m. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že nejvýhodnější bude střelba na dálky okolo 7 km a cíl o rozměrech minimálně hloubky 300 x Š 200 m, jelikož jej v tomto rozsahu pokryje vlivem rozptylu 67 % vystřelených ran. Podíváme- li se na dálku 4 km, dostaneme plochu o rozměrech hloubky 400 x Š 100 m. To znamená, že plocha cíle pro raketometnou četu by měla být udávána v rozměrech o hl. 200 – 400 m a Š 100 – 200 m, v každém případě minimální hloubka cíle musí být 200 m.
--- druhy cílů a možnosti jejich ničení :
Raketomet je schopen za 13 vteřin vystřelit 32 raket, tj. četa 64. Spotřeba střeliva na jednotlivé druhy cílů se určuje podle Pravidel střelby pozemního dělostřelectva Děl -2-1. Účinná střelba četou bude vždy vedena jednou dálkou zaměřovače a jedním směrem na střed cíle. Z hlediska rozptylu a spotřeby munice ( v palebném postavení není možno provést přebití, to by bylo to poslední, o co by se pokusili ) jsou to tyto cíle :
* umlčení živé síly a palebných prostředků nekrytých : 10 ran na 1 ha plochy cíle při hloubce cíle minimálně 200 m a ploše 8 ha. Při hloubce cíle menších než 200 m spotřeba 32 ran na 1 ha
* přehradná palba : 32 ran
Příklady cílů, které je neúčelné ničit RM četou ( v závorce počet potřebných střel ): umlčení nepřátelské baterie ( 192 ), minometné čety ( 144 ), kryté živé síly a palebných prostředků ( 192 na 1 ha cíle )

Bezpečnostní vzdálenost :
---Při přestřelování vlastních jednotek při zkrácené přípravě
*minimální vzdálenost vlastních jednotek od palebného postavení je závislá na dálce střelby, např. výška vrcholu dráhy střely je na 1500 m - 27 m, na 2000 m - 45 m, na 3000 m – 100 m.
*minimální vzdálenost cíle od vlastních jednotek a dálce střelby 3 km je 700 – 800 m, u 5 km je to 900 – 1200 m. Pro praxi, hlavně při BOS v míru, je nutné počítat s 1000 metry.
---Do vzdálenosti 150 – 200 m před raketometem nesmí být žádná překážka a za zbraní do 50 m žádné snadno zápalné předměty nebo munice.

Minometná baterie mspr ve 2. polovině 80. let

Byla vyzbrojena minomety 120 mm vz. 82 a tažena za P V 3 S – M. Každá baterie měla 6 kusů, do roku 1987 však měly baterie pouze 4 minomety. Zaváděny byly následovně :
1986 : 8. msp 13. td a 67. msp 19. msd
1988 : 49. msp 20. msd, 65. msp 20. msd a 57. msp 19. msd
1989 : 10. msp 2. msd, 11. msp 2. msd a 68. msp 15. msp
Tedy 19., 20. a 2. msd měly přezbrojeny každá dva pluky, 13. a 15. msd po jednom.

Zdůvodnění struktury obranného rajónu praporu z hlediska ochrany proti ZHN

Pokud budou dodrženy níže uvedené normy rozptýlení jednotlivých rot a jiných součástí ( VS, týl, dělvo atd. ), bude zároveň splněn i požadavek účinného rozptýlení proti dělostřeleckému a leteckému napadení.
---jaderným úderem velmi malé ráže 0,08 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné čety, ničivý okruh má průměr 600 – 700 m, pak mezi dvěma četami ( opěrné body čet Š 300 – 400 m, Hl. 200 – 300 m ) je nutné mít mezeru 300 metrů.
---jaderným úderem malé ráže 10 kt nesmí dojít ke zničení více než jedné roty, ničivý poloměr činí 2,5 km. Mezery mezi opěrnými body rot ( Š 1 – 1,5 km, Hl. 0,5 – 1 km ) musí mezery mezi nimi činit 1 – 1,5 km.
---jaderným úderem střední ráže nesmí dojít ke zničení více než dvou rot

Ženijní zabezpečení obrany >>

Zdroje Části 1 : Bojová příprava 
*BP 6/81 : Bojové možnosti motostřeleckého praporu v obraně, plk. Ing. Jiří Křížek, CSc. 
…………: Obranný boj malých jednotek, plk. Doc. Ing. Zdeněk Kodeš, CSc. 
*BP 6/84 : BVP – 1 v systému PT paleb, původní článek Vojennyj vestnik 10/83 
*BP 12/81 : OT a BVP z hlediska podmínek soudobého boje, plk. Ing. Stanislav Kočíř, CSc. 
*BP 7/70 : PT prostředky nepřítele a boj s nimi, pplk. Ing. Milan Matulík 
*BP 2/80 . Zkušenosti z bojového použití PT čety mspr, pplk. Ing. Alexej Pospíchal 
*BP 7/81 : Vedení boje s PT prostředky nepřítele, plk Ing. Josef Mikš 
*BP 3/79 : Zásady organizace obrany praporu, pplk. Jan Prachovský, pplk. Václav Jecha 
Československé vojenství, odpovědi na otázky, autor Pavel Minařík 
Motostřelecký prapor v boji, Naše vojsko 1988, G. I. Garbuz, D. F. Loza, I. F. Sazonov


Komisař

zveřejněno s laskavým souhlasem

Vyhledat
Webarchiv


TOPlist

Excalibur Army

KVH ČSLA

Creative Commons License
veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND

Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY
http://www.csla.cz - http://forum.csla.cz - http://kvh.csla.cz

 

ČSLA Zbraně Technika Výstroj Výzbroj Služba KVH Forum Spolubojovníci