|
ČESKOSLOVENSKÁ LIDOVÁ ARMÁDA
Území ČSSR bylo rozděleno do dvou teritoriálních vojenských okruhů, Západního a Východního. Západní vojenský okruh (s velitelstvím v Táboře) dislokovaný na území České socialistické republiky, z části i na Slovensku, byl předurčen válečně k vytvoření Československého frontu a měl ve své podřízenosti kolem 85% pozemního vojska. Východní vojenský okruh (velitelství v Trenčíně) byl dislokován převážně na území Slovenské socialistické republiky, měl ve své podřízenosti zbývajících 15 % počtu pozemního vojska, a na jeho teritoriu byly umístěny zejména vojenské školy, sklady, opravárenská a další týlová zařízení. Mírově byla ČSLA tvořena velitelstvími obou zmíněných vojenských okruhů s jejich svazky, útvary a zařízeními, 1. armádou (velitelství Příbram) a 4. armádou (velitelství Písek) - obě podřízené velitelství ZVO, 10. leteckou armádou (velitelství Hradec Králové), velitelstvím Protivzdušné obrany státu (Stará Boleslav), štábem Civilní obrany státu (Praha), speciálními svazky a útvary, vojenskými školami, výzkumnými ústavy a dalšími zařízeními. Hlavní bojovou sílu ČSLA tvořilo 16 vševojskových divizí, dvě letecké divize, dvě divize protivzdušné obrany státu, dělostřelecká divize, raketové a protiletadlové svazky a útvary. ČSLA provozovala 16 stálých letišť. Nejpočetnějším druhem ozbrojených sil bylo pozemní vojsko. Základem jeho bojové síly byly operační a taktické rakety, schopné ničit jakékoli cíle na vzdálenost mnoha set kilometrů. Součástí pozemního vojska byly motostřelecké a tankové svazky, útvary protivzdušné obrany. dělostřelectvo různého určení a specialní vojska, jako je ženijní, spojovací, chemické, železniční a výsadkové vojsko. Součástí ČSLA byly také útvary a zařízení druhů služeb, které vytvářely nezbytné technické, materiální a další podmínky a předpoklady k zabezpečení soustavné bojové připravenosti a pohotovosti bojových svazků a útvarů. Hlavní údernou silou pozemního vojska byly tanky, vybaveny přístroji pro vedení a řízení palby, včetné palby v noci. Důležitou úlohu v sestavě pozemního vojska plnilo dělostřelectvo, vybaveno různými typy děl a minometů, bezzakluzovými protitankovými kanóny a různými typy reaktivních zbrani, včetně řízených protitankových střel. Speciální druhy vojsk představvovali specializované a technické útvary, jednotky a součásti, schopné zabezpečit bojové nasazení motostřeleckých a tankových svazků i útvarů. Ženijní vojsko je vybaveno dokonalými silničními a zemními stroji, odminovacími tanky k zabezpečeni průchodu v nepřátelských zátarasech a složitou technikou k zajištění přepravy vojsk přes vodní toky a Jiné terénní překážky. Železniční vojsko ČSLA zajišťovalo výstavbu a obnovu železničních tratí včetně mostů a sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Spolu se ženýjním vojskem se podlílelo na likvidaci následků živelních a jiných pohrom. Výsadkové vojsko bylo vybaveno přepravními prostředky, protitankovými a protiletadlovými prostředky, účinnými zbraněmi pro boj v noci a prostředky spojeni a veleni. Vojska protivzdušné obrany státu (PVOS) tvořily protiletadlové raketové útvary, útvary stíhacího letectva, radiotechnické a speciální útvary. Z historie: Stav ČSLA ke konci roku 1989
Počty hlavních druhů výzbroje ČSLA v roce 1988
Vojenské výcvikové prostory na území bývalé ČSSR Boletice (CZ) | Dislokace vojsk | Vojenské školy | Varšavská smlouva | Ozbrojené složky | Civilní obrana | Zdroj: |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ČSLA byla součástí prvního operačního sledu Varšavské smlouvy, což vyplývalo zcela zákonitě z polohy naší republiky, kdy našim bezprostředním západním sousedem byla Spolková republika Německo a na jejím území rozmístěná i další vojska NATO.
