CO JSME PROŽILI

Zde je prostor pro Vaše vzpomínky na vojenskou službu. Zasílat je můžete na e-mail adresu web@csla.cz. Těšíme se na ně a děkujeme za zaslání.

Vysoká modrá zeď
Když jsem si na internetu pročítal asi 44 příspěvků které hodnotily film „ Vysoká modrá zeď , nemile mě překvapilo, jak někteří hodnotí a posuzují věci o kterých film pojednává. Toto období jsem sám prožil a byl jsem v té době na vojně jako záklaďák. Nastoupil jsem v roce 1953 do Plukovní školy 158, tehdy Hlásného pluku který byl v Praze Karlině v Žižkových kasárnách. V té době tam byla Plukovní hláska státu a i o její činnosti film pojednává.
Celý článek ...

Plavby OT 64
Tato příhoda se stala koncem května 1975. Byl jsem jedním z těch, kteří byli pověřeni zajišťovat plavby na klidné vodě přehrady Jesenice u Chebu. Jak jsme později zjistily, nejen pro náš útvar ale pro celou divizi. Sloužil jsem u 3. motostřelecké roty a převážná část transportérů OT-64 byla z našeho prvního praporu. Celý článek ...

Nikdy neříkej nikdy.
Je to příběh, který se skutečně stal na začátku sedmdesátých let při plnění základní vojenské služby. Jen jména jsem pozměnil. Tak jako mnoho dalších mladých mužů, kteří si nebyli schopni zajistit modrou knížku, jsem i já byl nucen nastoupit na dvouletou vojenskou službu. Byl jsem odveden a nastoupil jsem k malé posádce ukryté v lesích poblíž Frýdku Místku.
Celý článek ...

Libavá 1969
Kdo z nás uslyšel jméno Libava, nebyl to pro něj příjemný pocit, zvlášť v únoru. Kam ses podíval metr sněhu. Prostě jak zpívá Nohavica v jedné písničce „zkurvená Ladovská zima“. Celý článek ...

Deník z vojenské služby u VÚ 9376 Vimperk v letech 1958 až 1960
1. února 1958 jsem vystoupil ze ZTŠ v Domažlicích. Později jsem podal žádost do VU. (Vojenského učiliště.) V květnu jsem odjel na seznamovací řízení do TU (Tankového učiliště) ve Vyškově na Moravě. Byl jsem přijat, jako všichni. Celý článek ...

Mířili jsme na sebe kanóny
Karel Urbánek prožil ve vojenské uniformě celkem 43 let. Nejdramatičtější okamžiky prožil v srpnu 1968, když jako mladý velitel tankové čety ČSLA dostal rozkaz zastavit palbou sovětské tanky. Rozhovor o odhodlání tehdejších vojáků bránit vlast, ale i mírové službě u tankového útvaru vám nyní přinášíme. Celý článek ...

Můj první cvičný bojový poplach – ztracený kulomet.
Mladickou nerozvážností jsem místo základní vojenské služby se nechal „nalejt“ jako voják z povolání. Těsně před vánoci 1964 jsem nastoupil do tehdá Vojenského leteckého učiliště v Košicích – Vojenská odborná škola leteckých mechaniků. Po měsíci vojny jsem zjistil, že to pro mne není, tak jsem požádal o přeřazení do základní vojenské služby. Celý článek ...

Moje vzpomínky na Milíře 1968-70
Asi po dvou dnech v Tachově jsem byl odvelen na rotu do Milířů. Údajně proto, abych využil znalosti AJ. Včetně řidičů nás tam bylo kolem 25. Sloužil tam jako velitel major z Tachova a roťák z Milířů (jména obou si nemapatuju) a tehdy kpt. Poulíček. Ten mi ze „zelenejch mozků“ ještě připadal nejrozumnější. Celý článek ...

Byl a zůstal jsem výsadkářem
V rozhodnutí, popsat svoje zážitky a pocity s nimiž jsme my „ dříve narození „ nastupovali k výkonu základní vojenské služby (ZVS) mne inspirovaly některé negativní příspěvky zveřejněné v této rubrice. Opravdu nechci hovořit o pocitech a přístupu všech, kteří jsme tehdy na vojnu nastupovali, ale domnívám se, že většina mladých mužů které jsem znal já, zažívala stejné pocity a měla k základní vojenské službě asi stejný vztah jako jsem měl já. Celý článek ...

Četař absolvent ŠDZ
V r. 1951 jsem byl četařem absolventem ŠDZ - velitelem ženijní čety a chodili jsme z písecké posádky na ženijní cvičiště u obce Oldřichov. V mé četě byl i Slovák voj. Hudák, byl napůl nějaký chromý, ale snažil se. Při výcviku na něj přišla běhavka a každou chvíli utíkal někam do starého zákopu. To jsme ještě fasovali dlouhé podvlékačky, soukená uniforma bez nich nešla nosit. Holt mu to nevyšlo a ty podvlékačky musel sundat. Celý článek ...

Neskorý nástup
Narukoval som 3.10.1988 do Trebišova. Už vo vlaku vznikali určité známosti – zárodky budúcich vojenských priateľstiev. Po príchode do kasární, nás tak ostrihali, že sme sa mnohí spoznávali len podľa hlasu, alebo ak niekto z nejakej skupinky náhodou zostal vonku a tí ostrihaní ho oslovovali, keď vyšli von a znovu sa mu predstavovali. Celý článek ...

Ženisté
Ženisté to nikdy neměli lehké. Buď museli v předpolí dělat průchody skrz zátarasy, většinou ručně za pomoci minopichů a štípaček, nebo překážky zřizovat, stavět útočné lávky či masivní mosty pro těžkou techniku; jindy zase mosty a objekty zaminovávat, stavět cesty i hatě v neprostupném terénu - skalách a močálech, nebo aspoň pontonová soulodí pro těžkou techniku k překonání vodních toků. Celý článek ...

Lojza
Bylo pondělí po obědě, psal se listopad roku 1987 a právě skončilo velitelské shromážděni, kde na nás řval příslušník velitelství protivzdušné obrany 4. armády kvůli právě zapackanému polnímu cvičeni a kde jsme se dozvěděli, ze si to hned v patek pojedeme zopakovat. Celý článek ...

Kdo neprošel vojnou ...
Kdo neprošel vojnou, nestal se opravdovým mužem a dívky o něho nestály. Proto každý správný dospělý hoch se na vojnu těšil a vracel se z ní všestranně odolný, rozhodný a schopný zvládnout jakkoli těžké podmínky. Celý článek ...

Jak jsem se stal šifrantem
Začátkem března 1952 jsem byl (jako četař absolvent ŠDZ-žen. v Seredi nad Váhom a vzorný ženista) náčelníkem štábu našeho 22. sborového žen. praporu v Písku odeslán do Administrativního kurzu C v zámku Tloskov u Neveklova na Benešovsku. Nesměl jsem nikomu sdělit účel ani místo. Celý článek ...

Bába kořenářka
Narukovali jsme v roce 1963 k raketové brigádě, která se připravovala k plnému nasazení. Vozily se rakety ze Sovětského svazu, dokončovaly raketové základny a urychleně se školil personál. Byli jsme dislokováni v Tymákově u Plzně. Hlupáci byli posláni do poddůstojnické školy na Slovensko, další k radarům a ti nejlepší hodinu za hodinou trénovali morseovku. Celý článek ...

Byly to krásné časy aneb byli jsme mladí...
Na konci první poloviny šedesátých let to nebylo na vojně vůbec špatné. Pomalu, ale jistě se připravovalo nasazení raketové brigády do plné bojové pohotovosti. Jako radisté jsme se školili na Tymákově u Plzně. V létě jsme chodili tancovat na zříceninu hradu Radyň. Pravidelně se zde konali odpolední čaje, které  končili pozdě v noci. Potom nás čekala dlouhá cesta na rotu. Jednou takhle jdeme kolem velkého rybníka a na něm nádherné lekníny. Po ruce jsme každý měli nádhernou, mladou šťabajznu. Celý článek ...

Zimní výcvik v terénu
Bylo to někdy v zimě r. 1952. Náš 22. sborový ženijní prapor z Písku vyjel s několika nákladními auty snad Praga RN a polní kuchyní do VVP Boletice, někde u Sádlna. Tenkrát byly zdejší vesnice sice vylidněné, ale obyvatelné. První noc nás ubytovali v jedné takové vsi, začínala na K. Na návsi stála zvonička a na nároží vedle ní jsme si v patře ustlali na podlaze. Mrzlo nasucho, až praštělo, ale kamna v místnostech fungovala. Vykládáním materiálu jsme byli unaveni, jídlo v ešusu nám zmrzlo a tak jsme vzali za vděk kusu fasovaného špeku, který se dal žvýkat. Zmrzlý chleba se ukousnout nedal. Celý článek ...

Vojenčina
Do Československej Ľudovej Armády som sa nechal naverbovať roku 1955. Štúdium na zootechnickej fakulte Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre sa mi vtedy znechutilo a cítil som potrebu urobiť so sebou niečo radikálneho. Na väčšiu hlúposť akou bolo vstúpenie do armády som veru nemohol prísť. Celý článek

Fanyna - I takové to bylo.
Je léto 1969, rok od doby, kdy vstoupily okupační jednotky Varšavské smlouvy do Československa. Cvičíme. Skupiny hloubkového průzkumu /SHPz/ mají být vysazeny na padácích do prostoru Horažďovice. Pro bezpečnost skupin je pro každou z nich vyčleněn jeden voják z povolání, který bude „dbát na bezpečnost“, aby se skupiny nedostaly do nějakého průšvihu. „Fasuju“ jednu SHPz, která má působit v prostoru Kdyně, připravujeme materiál, padáky, dostáváme bojové nařízení, horší se počasí, není to na seskoky. Celý článek

Marián
Raz večer jeden môj kolega zo Slovenska, hovorme mu Marián, išiel na svoj obľúbený večerný beh. Dali sme mu peniaze aby zároveň skočil aj pre pivo. Bol to mazák a bol vysokej, mohutnej postavy takže by sa ľahko ubránil iným mazákom ktorí by mu chceli ukradnúť kúpené pivo, pretože tak to s obľubou robievali našim zobákom. Celý článek

Vlakem cestou tam
Na ten den se "On" vůbec netěšil, ale věděl, že jednou přijít musí. Není nic co by mohlo jeho příchod zastavit. Nic co by stálo za obětování. Byl s tím už dlouho smířený, ale přeci jen se mu nechtělo. Celý článek

Osud
Jako absolventi vysokých škol jsme nastoupili na přijímač někdy v září 1965 do Uherského Hradiště. Po měsíčním výcviku a závěrečných dělostřeleckých zkouškách jsme byli přesunuti k jednotlivým útvarům. Mikulov nebyl špatný z hlediska jednoroční vojenské služby. Patřil mezi rámcové pluky, služba tam byla volnější než v Čechách, a jenom o něco tvrdší než na Slovensku, kde podle slov kamarádů to byla docela volná legrace. Werich by řekl sranda. Celý článek

Bolo to už véééľmi dávno.
Ešte za hĺbokej totality, kedy sme bránili výdobytky socializmu pred západnými inperialistami. Ja som vtedy ako "absík" robil v Prachaticiach technika tankovej roty u bojového motostreleckého pluku. Tak niekedy v januári 1966 sme absolvovali tankové streľby na streľnici v Boleticiach na Šumave. V jeden deň sme mali spolu denné aj nočné streľby. Bolo tak asi 15 pod nulou a všetci sme boli premrznutí na kosť. Celý článek

Ukradnutý telefón
Raz sa stalo, že voj. Bocán mal slúžiť ako dozorčí roty s pomocníkom voj. Farským. Keďže obaja mali rovnaké číslo do civilu, ktoré už bolo veru dvojciferné, vyvstal problém, ako to bude so službou v nočných hodinách. Bocán, ako dozorčí rozhodol, že výnimočne budú postupovať podľa predpisov, čiže on bude pri stolíku od večierky do druhej a potom sa vystriedajú. Celý článek

"Vianoce v plnej bojovej pohotovosti"
V lete roku 1966 som dostal povolávací rozkaz. Ako zberná stanica regrútov smerom na Prahu boli určené Košice. Keď som vošiel do areálu železničnej stanice, už pri pohľade na budúcich obrancov socialistickej vlasti som videl, do akej partie sa to vlastne dostávam. Celý článek

Volná sobota svobodníka Bolzana
Na Orionku se snášel soumrak a s ním i podzimní mlha, která zakrátko zahalila i koruny vzrostlých smrků. Melancholie, která prostupovala tento zapomenutý kout na hranici dvou násilně oddělených světů, se pozvolna vkrádala i do duší čerstvých mazáků. S odchodem starších vojáků do civilu zavládla nakrátko euforie, ta však byla brzy vystřídána tvrdou realitou, která říkala, že uplyne ještě mnoho dní, než je jejich nástupci budou moci následovat, a že to bude právě Orionka, která je na většinu této doby pohltí. Operátoři tvořili devítičlenný tým, a posily mohli očekávat nejdříve v dubnu, neboť jejich nováčci zařezávali v péešce kdesi na východním Slovensku. Celý článek

Vojenčina
Do Československej Ľudovej Armády som sa nechal naverbovať roku 1955. Štúdium na zootechnickej fakulte Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre sa mi vtedy znechutilo a cítil som potrebu urobiť so sebou niečo radikálneho. Na väčšiu hlúposť akou bolo vstúpenie do armády som veru nemohol prísť. Celý článek

Letci - U pluku
Hned v úvodu chci připomenout slov, která jsme slýchali v poddůstojnické: „jen počkejte až budete u letek! Tam budete vzpomínat na poddůstojnickou!“ Později u letky: „jen počkejte, až budete u pluků! Tam budete vzpomínat na školu!“ S odstupem let vidím, že nejlépe bylo v dorostu. Bylo o nás postaráno, neměli jsme jiné než služební povinnosti o sebe samé, žádna zodpovědnost, a život mladého „kluka“. Celý článek

Letečtí dorostenci - Poddůstojnická škola
Nedá se přesně říci, kde byl začátek. Každého z nás to „chytilo“ jinak, i když společným jmenovatelem bylo asi to „zvláštní“, co bylo v každém mladém, po skončení druhé světové války. Prožívali jsme vědomě poslední léta války a tím více její ukončení, prožívali jsme prvá léta po válce a žijeme je dosud, kdy jsme již v důchodových letech, a kdy se mnohé od základů změnilo. Celý článek

Letečtí dorostenci - Palubárna
Jen počkejte! Počkejte, až budete u letek! To teprve uvidíte co je to vojna! (A u letek: jen počkejte, až budete u pluků! To teprve uvidíte, jaká je to vojna!). A tak jsme začínali v poddůstojnické, u letek a u pluků vždy s obavami. Celý článek

Jak jsem se potápěl...
Já, ač přímo náruživý čtenář verneovek a obdivovatel kapitána Nema, nikdy neměl touhu k tomu, abych se ponořil do hlubin a obdivoval krásy světa pod hladinou.... Ale přesto jsem tohoto zážitku nebyl ušetřen! Celý článek

Jak jsem mával na děvčata
A už jsem zase na vojně... Už je to skoro dvacet let a stále je na co vzpomínat. Vždyť kde se člověku stane tolik absurdních věcí, jako při výkonu základní vojenské služby? Celý článek

Jak jsem dostal po tlamě
Ono je tomu sice už dvacet let, ale ten nos stále bolí... Ještě dnes vidím ty velké kapky krve, na čerstvě vyleštěných parketách kasárenské světnice. Pochopili jste, jsem zase na vojně.. Celý článek

Modrá by byla dobrá...
Stačilo tak málo! Stačilo nepřečíst u očaře ty správná písmenka, stačilo onemocnět žloutenkou, stačilo si uhnat jeden malý infarkt, stačilo ohluchnout, onemocnět Ebolou či míti ty správné známé.... Celý článek

Můj podivný odchod do civilu
Jmenovaný se uznává vinným, ze spáchání trestného činu narození se jako chlapec a neschopnosti prokázati svou neschopnost a odsuzuje se k odnětí svobody v délce trvání čtyřiadvaceti měsíců nepodmíněně. Celý článek

Jak jsem byl za blba
Taky se vám už někdy stalo, že jste udělali nějakou drobnou blbůstku a už jste se nezbavili nálepky totálního průšviháře? Taky vás štve to, že jedna drobná životní epizodka určuje váš obraz v očích ostatních lidí? Celý článek

Moje vojenské brigády
Copak asi dělali vojáci ČSLA v sobotu? No co asi, pracovali! Sobota byla dokonce (většinou), jediným pracovním dnem v týdnu běžného vojáka... Celý článek

Můj nácvik na spartakiádu, která se naštěstí nekonala...
Byl jsem v té době na vojně už několik měsíců a nad mou hlavou visel pověstný Damoklův meč v podobě dvou monstrózních akcí. Tou první bylo cvičení vojsk Varšavské smlouvy "Štít" a tou druhou... Celý článek

Jak jsem se učil zacházet s tankem
Víte, jak se ovládá vaše nové DVD? Taky vám dalo práci naučit se ovládat novou myčku, pračku, mikrovlnku či nový vysavač? To není nic proti návodu k použití tanku T-72... Celý článek

Moje první vojenské cvičení
Psal se leden roku 1990, spousta mých spoluobčanů doma měnila zámky, neboť si v závěru roku předchozího zničila na náměstích klíče, jen já a pár dalších vyvolených jsme žili jiným problémem... Vojenským cvičením. Celý článek

Tak přísaháme!
Každý kdo byl na vojně to zná! Nablýskané boty, vyžehlená uniforma, natěšení rodiče, vyleštěný samopal, pochodový krok a hromové zvolání, které z nás udělalo vojáky. Celý článek

Jak je dobré míti zlomeninu.
Víte, co to byla Posádková ošetřovna? Tam se vám děly věci! Začalo to celkem nevinně, při takzvaném skokansko-akrobatickém cvičení. Všichni jsme to znali pod zkratkou SAC. Byla to taková veselá kratochvíle, při které jsme běhali jako blázni po tělocvičně a neustále jsme něco přeskakovali. Celý článek

Jak jsem vlezl do tanku!
Znáte to přirovnání: „Nepořádek jako v tanku“? A věříte tomu? Nevěřte!
O tom, jak jsem se dostal k důležité funkci velitele tanku, jsem už psal v jednom dřívějším článku . Vlastně jsem tam psal o tom, jak vypadaly první dny výcviku velitelů tak důmyslných strojů, jakými tanky dozajista jsou. Takže, jak to bylo dál? Celý článek

Vojna není kojná
Kežmarok! Tak zněl ortel, vepsaný neúhledným písmem do mého povolávacího rozkazu! Tam začnu výkon trestu za to, že jsem se nenarodil jako holčička. Celý článek

Letecká katastrofa u Jevíčka
26. května 1949 došlo k jedné nejtragičtější havárii v dějinách československého vojenského letectva. U Jevíčka a Jaroměřic se v důsledku špatného počasí zřítila dvě plně obsazená letadla Letecké spojovací školy Chrudim. Všech 14 členů osádek při tom našlo v troskách smrt. Celý článek

Kufrování a "kufrování"
„Zakufrovat“, znamená v leteckém žargonu – ztratit orientací. Vím, že jsem v letounu, letoun je ve vzduchu, jsme nad zemí, ale nevíme kde nad zemí. Kufrování postihuje ponejvíce letecké žáky, ještě „neostřílené“, ale i někdy i ty ostřílené i „profesionály“. V letech 1949-50, kdy jsme byli ve škole, se převážně používala „srovnávací orientace“. Den před létáním jsme si připravili mapy, vyznačili trať letu, připsali kursy a vzdálenosti, poznačili si orientační body na trati, provedli navigační výpočty a byli jsme připraveni „nezakufrovat“. Celý článek

Na "Trati mládeže"
Když jsme my – příslušníci čtvrtého ročníku leteckých dorostenců Letecké spojovací školy Chrudim – skončili poddůstojnickou školu a měli přejít k odbornému výcviku palubních telegrafistů, radio a radarmechaniků,  zvolili jsme, že místo dovolené a části odborného výcviku se zúčastníme brigády na Trati mládeže  Hronská Důbrava - Banská Štiavnica. Byli jsme si vědomi, že promeškanou výuku budeme muset „dohánět po večerech“. Celý článek 

Letečtí dorostenci
Po ukončení druhé světové války se mnoho mladých hochů snažilo nějak následovat činy československých vojáků bojujících na východních i západních frontách. Nejvíce mladých hochů přitahovala služba v letectvu. Velení letectva, vědomo si úkolu vycvičení nové generace letců, vypsalo nabídku přijetí mladých hochů k letectvu. Mimo jiné byla obnovena Škola leteckého dorostu, která již před válkou vycvičila mnoho našich pilotů, bojujících v RAF a Sovětském letectvu. Celý článek

Ze vzpomínek jednoho příslušníka RTV – VÚ 8184 Zvolen
Jako každý rok se na našem útvaru pořádala soutěž v pochodovém zpěvu, kterého se zúčastnily i jiné jednotky z cizích útvarů. Psal se rok 1976 a soutěž byla brána velmi vážně. Jenže čím novým ohromit porotu, a získat tak kýžený putovní titul? Všechny známé písně, jako Směr Praha, Pochod rudých námořníků, Vpřed směle soudruzi spějme, jakož i Internacionála, zpívaná pro změnu slovensky, již nebyly tím správným hitem. Celý článek

Výsadkáři a rok 1968 s vysílačem „Vltava“
Přišel přelom roků 66-67 a 4. RHPz (Rota hloubkového průzkumu) 4.průzkumného praporu v Jindřichově Hradci se příchodem nováčků z kurzů dostala do fáze stmelení a v tomto období přišlo až nesmyslné nařízení, kdy v měsících prosinec – leden 67 bylo určeno,že se vybuduje tábor pro zimní soustředění v prostoru Řásna u obce Mrákotín blízko Telče. Jak bylo rozhodnuto, tak se začalo provádět. Celý článek

Libye - vojenská výpomoc
Dalo by se říci, že vojna každému, kdo ji absolvoval, aniž by si tuto skutečnost mnohdy uvědomoval, každopádně něco dala. Někdy pocit určitého sebevědomí, smysl pro pořádek a v neposlední řadě vylepšení tělesné kondice. Celý článek

Výsadkáři na “VLTAVĚ“
V závěru roku 1965 se v “ Plánu bojové a politické přípravy pro rok 1966 ”, (tak se v té době výcvikové programy nazývaly), poprvé objevil název spojeneckého cvičení vojsk Varšavské smlouvy - VLTAVA. Cvičení se mělo konat na území naší vlasti za účasti útvarů a jednotek Maďarské armády, Národní lidové armády NDR, Sovětské a Československé armády. Celý článek

Jak se skáče z „rychlíku“
Bylo to na jaře v roce 1964. Mezinárodní politika vykazovala jistý stupeň uklidnění a u výsadkové brigády byl po nešťastném předchozím roce také vcelku klid. ( V roce 1963 nám zahynuli čtyři vojáci při seskocích s padákem ). Beattles udivovali svět a vojska OSN obsadila rozdělený Kyperský ostrov. V dubnu a na začátku května jsme s 1. rotou provedli tři seskoky z letounů An – 2 a Il -14 T . Potom 22. května ještě noční seskok z balonu. Celý článek

Než jsem seskočil po čtvrté
Většinou jsme měli všichni něco odskákáno, než jsme nastoupili k brigádě. Já měl pět seskoků ve Svazarmu, ale cvičili nás všechny jako kdybychom byli úplní začátečníci. Přesto se nám předcházející zkušenosti hodily. Celý článek

Jak jsme nastupovali k výsadkovým jednotkám
Rok 1961 byl v mnoha ohledech zvláštní. Dne 12. dubna odstartoval do vesmíru první kosmonaut J. Gagarin a byla to velká sláva, 17. dubna začala „proticastrovská invaze“ na Kubu a byl to velký průšvih. V ČSLA začala bojová pohotovost a my posluchači Vojenského učiliště ve Vyškově jsme se připravovali k závěrečným zkouškám ve druhém ročníku. Celý článek

Zimní soustředění
Byl to oficielní název akce, která se u průzkumných a výsadkových jednotek odehrávala vždy v měsíci lednu nebo únoru v různých oblastech VVP, ale také v horských zalesněných oblastech Jeseníků, Šumavy, Jizerských a Orlických hor. Ostatně v různých obdobích a u různých útvarů se prostory soustředění občas měnily. Tato vzpomínka patří prvnímu soustředění, které jsem absolvoval s průzkumnou četou v lednu roku 1962. Celý článek

Podzim roku 1962
Po skončení výcvikového střediska 3 praporu l.motomechanizované brigády Vnitřní stráže,jsem odjel se všemi nováčky do kasáren útvaru na dnešním malém hradčanském náměstí,kde dodnes sídlí v martinickém paláci Hradní stráž.Tehdy tam sídlil 3.prapor.Z asi čtyřiceti mladými vojáky a ještě třemi poddůstojníky jsem byl umístněn na velitelské rotě,jako nadpočetní s tím,že tento kontinent vojáků bude určen k výcviku v poddůstojnické škole ve Varnsdorfu ... Celý článek

Vánoce 88' a ráže 7,62...
Štědrý večer, ale i následná noc je prý plná zázraků. Na začátku byla cigareta, potom se objevila smrt, kterou jsme zahnali. Na konci byl začátek. Nechápete? Tak čtěte... Celý článek

Garnitura 6 - Milíře - odloučená rota průzkumného útvaru 4436
V ke konci měsíce června 1987 dochází k výměně velitele roty, přichází kapitán Vaníček. Na praporu v Tachově do té doby náčelník štábu. Později povýšen na majora. Kapitán Prokop zvaný lajdák dělá chvíli technika roty (v té době přichází nadrotmistr Bydžovský), tedy mého přímého nadřízeného a pak nahrazuje na praporu v Tachově majora Schoře. Celý článek

Odloučená rota průzkumného praporu
Milíře. Odloučená rota průzkumného praporu. Bájemi opředená, málokým poznaná.Samostatná rota rádiového a radiotechnického průzkumu. Umístěná vedle tzv. hraničního pásma, obehnaná v 60 letech elektrickymi dráty s vysokým napětím. Celý článek

VÚ 4436 Tachov
Prověrky r.83 léto.Prapor vyveden na Doupov.Vel.zpětného odřadu kpt.Horák Jaroslav. vedoucí stranické skup prap.,náčelník výsadkové služby.Den před příjezdem útvaru a skupiny kontrolních chroustů došlok nejhoršímu.Totální ucpání W.C. svodů a odpadových trubek.Letité ,zanešené roury,ucpané záchodovým tiskem.smrad,zmar.Pech.Celé nakašírování praporu bylo náhle k ničemu ... Celý článek

Moje zážitky z vojny v skratke.
Písal sa rok 1988 a ja som obdŕžal príkaz na odvod tak som sa dostavil k odvodovej komisii ktorá ani brvou nepohla a vyriekla SCHOPNY a tak som podpísal papier a nastúpil som na branecký kurz ako vodič. Zanedlho prišiel povolávací rozkaz a nastúpil som na útvar 3853 Bratislava –Vajnory ... Celý článek

Cvičení vojáka v záloze
Byl jsem něco přes rok doma z vojny a už mi přišel povolávací rozkaz na vojenské cvičení na šest týdnů (uvedený důvod – přeškolení) s termínem od polovičky ledna 1968. To byl tedy „pěkný“ dárek k Vánocům! Naštěstí pro mě zapracovaly neznámé síly a po Novém roce přišel od vojáků přípis, že přeškolení se nekoná – z čehož jsem měl velkou radost ... Celý článek

Tomáš Finger - Kristova noho! (formát PDF, 1,9MB)
Ráno před třetí přišel Tomáš do ubytovacího prostoru praporu a ke svému vlastnímu překvapení zjistil, že vojáci už jsou vzhůru, ačkoli poplach ještě vyhlášen nebyl. Trochu z toho dostal strach, aby náhodou někdo z vyššího velitelství na to nepřišel. Ale asi to bylo normální, i nahoře chtěli, aby všechno dopadlo co nejlíp ... Celý článek

Dunajská pohraniční stráž
V roku 1979 som dostal povolávací rozkaz na ZVS k nástupnému termínu október k 11. brigáde PS do Malaciek. Pred bránou kasární čakalo niekoľko sto až tisíc brancov . Po prijatí a roztriedení nás zostalo cca 35-40 nováčikov ktorí sme dostali uniformu Dunajskej pohraničnej stráže (ďalej DPS). Tu je dobre vidieť že, z celkového počtu príslušníkov PS v celej ČSSR tvorila DPS počtom veľmi malú časť a to je aj dôvod k tomuto článku ... Celý článek

Piešťany, Poplach s výjezdem, Zájezd do polského Krakova, Řidičské zkoušky
Oslavu dvacátého výročí osvobození jsme měli zajišťovat z letiště v Piešťanech. Nad hlavním městem Slovenska Bratislavou měl být proveden velkorysý průlet našich nejmodernějších stíhaček s následným zvukovým efektem – dvacet hromových ran způsobených letadly při překročení nadzvukové rychlosti letu ... Celý článek

23 měsíců u VÚ 7494 Nepolis
Povolávací rozkaz, tehdy velice neoblíbené čtení mladých mužů, jsem obdržel na jaře roku 1985. Narukovat jsem měl k VÚ 4341 Chomutov. Tehdy jsem ale vůbec nevěděl, do čeho vlastně jdu. Vybaven nezbytnými radami od starších kamarádů jsem se na nádraží rozloučil s nezbytnou větou: “V šest večer po válce“... Celý článek

Přijímač - První dny na vojně - srpen 1964. (VÚ 6354 – Mošnov)
Ráno mne probudilo pískání dozorčího na chodbě a pokřik – spíše řev: budíčéééék !!! Mně, ani ostatním se zrovna hned vstávat nechtělo – jako doma jsme se začali protahovat, ale z toho nás vyvedl dozorčí, když vtrhl do světnice s řevem: Vstávejte, holubi, tady nejni noclehárna ... Celý článek

Ostré náboje, Pilot Čkalov, Maneken  pis, Posádková hlídka, Major Očko. (VÚ 6354 – Mošnov)
Jednou se při kontrole výzbroje záklaďáků v hotovosti zjistilo, že chybí několik ostrých nábojů do samopalu.  Při předávání služby a  běžné kontrole se zdálo, že zásobníky jsou plné, ale při důkladném přepočítání bylo zjištěno, že jich pár chybí. To byl samozřejmě průšvih na obzoru ... Celý článek

Nástup na vojnu. (VÚ 2516 – Slaný)
29.9.1989, zatažené ráno. V teplých peřinách smutně přemýšlím. Dva roky. Zdá se to být neskutečné. Od teď dva roky budu pryč. Dva roky vojny. Co mě čeká? Jen nerad se loučím. Nádraží je plné mladíků s podobnými vyhlídkami na blízkou budoucnost, někteří zaražení, někteří, posilněni alkoholem se snaží užít „civilu“ do poslední chvíle ... Celý článek

PC – Hvězda. Hotovostní palebné postavení 251 Protiletadlového pluku
Ráno na PC , budíček v šest a mazáci líně se převalující v postelích . Co na tom , že já musel být už v pět hodin na nohou, ale mě to nevadí . Pomoc kotelníkovy zatopit a připravit jídelnu na ranní tlačbu . A pak odchod do služby . V kuchyni umývám zbytky nádobí z večerního bufetu. Hranolky hore kopcom , všude bramborové slupky a pach spáleného oleje ... Celý článek

Pětidenní cvičení Družba
Dlouho plánovaná pakárna se přiblížila na dohled. Mělo jít o společné cvičení Čechů, Slováků, Poláků, Rusů a Maďarů. Těšili jsme se všichni jak malé dítě na Ježíška. Obzvláště poté, co začala kasárnama kolovat historka o podobném cvičení před čtyřmi lety, kdy si při nočních cvičných střelbách jakýsi zmatený důstojník z daleké Rusi šel v noci zapálit před své štábní vozidlo a tento osvětlený objekt byl následně kýmsi ze střelnice vyhodnocen jako cíl a následně anihilován jednou z raket ... Celý článek

Dopis z příjmače (VÚ 5136 Chrudim)
"Nejhorší na vojně jsou ty první dva roky, pak už to jde", utěšoval mě otec ještě než jsem se vydal na cestu do Chrudimi, kde jsem potom celý leden prodělával přijímač, zařazen k VÚ 5136. Hned v prvních dnech jsem poznal, že všechno co jsem si sebou přinesl z civilu mohu rovnou odhodit a to co nejdál od sebe, protože na vojně se mimo řádů a strohé řeči rozkazů vše pošlapává, včetně ideálů a úcty člověka k člověku ... Celý článek

Byl a zůstal jsem výsadkářem
V rozhodnutí, popsat svoje zážitky a pocity s nimiž jsme my „ dříve narození „ nastupovali k výkonu základní vojenské služby (ZVS) mne inspirovaly některé negativní příspěvky zveřejněné v této rubrice. Opravdu nechci hovořit o pocitech a přístupu všech, kteří jsme tehdy na vojnu nastupovali, ale domnívám se, že většina mladých mužů které jsem znal já, zažívala stejné pocity a měla k základní vojenské službě asi stejný vztah jako jsem měl já. Celý článek

copyright © http://www.csla.cz

Vyhledat

Napište nám Návštěvní kniha Spřátelené weby Mapa stránek

veškeré texty i fotografie zde uveřejněné podléhají licenci Creative Commons BY-NC-ND